Byl jednou jeden Matěj - 4.

Léta ubíhala, maminka byla čím dál slabší, Matěj však nijak neusiloval o  to, aby si vyhlédl ženu.  Odrazovala ho totiž jedna zkušenost ,  se kterou se nesvěřil ani kamarádovi,natož mamince. Z vedlejší  vesnice  chodívala občas ke své tetě mladá žena. Ta teta  Rézka se  velmi kamarádila s Matějovou maminkou a ráda by svou neteř, která si stále vybírala mládence, až zůstala sama, namluvila Matějovi. Podle zvyklostí to už byla dávno stará panna. Tedy jestli panna, o tom byly určité pochybnosti.

"Aničko, co bys na to řekla, kdyby se  naši mladí seznámili blíž? Matějovi roky přibývají, naší Kači také, dobře by jim bylo spolu." Hučela do Matějovy mamy Rézka, když spolu jednou šly z kostela.

"Neblázni, ta tvoje Kačka je o 15 let mladší než Matěj. Má ale ještě možnost mít děcko, to ale Matěj je už na děti starý. Bůhví, jestli by je mohl ještě mít." Namítala Anka, která měla z tak mladé nevěsty strach.

"Tak to nevíš! měli už i starší chlapi děti, znáš to, ne? Starý muž, mladá žena  - dětí kopa."

"Dej pokoj, vnoučata už máme a dalších netřeba. Matěj  o to ani nestojí. Říká, že mu stačí synovci a neteře. Chodí občas k bratrům, má své ovečky, vždyť by ani neměl čas na ženu." Bránila syna mama.

"Myslím, že  by se mohli aspoň seznámit, pobavit se spolu. Kačenka je docela milé děvče, aspoň já ji tak znám."

"Jo, jo, když si dosud nevybrala, starého kořena si bude všímat. Tu padesátku mu neodpáře."

"Však to nějak zařídíme. Vezmu ji  sebou na odpolední mši v neděli, ty nás pozveš na návštěvu, hlavně zařiď, aby byl Matěj doma." Kula pikle Rézka.

"Tak to je kámen úrazu, Matěj chodí do hospody hrávat karty, jen mariáš, nic moc, ale to je jeho zábava v neděli. Jako ostatních chlapů. Nevím, jak ho přemluvit, aby byl doma."

"Zkus to, třeba nebude krávě dobře, nebo některé ovečce, však si poradíš." Naváděla ji Rézka.

"Ty jsi hrozná baba dohazovačka. A jestli je ta tvoje Kača podobná,tak potěš pánbůh, to si mám tahat do rodiny?" Naoko se durdila Anka. V duchu si ale řekla,že za  pokus to stojí.

Matěj se s Kačkou seznámil a docela se mu zalíbila. Zajímala se o celé jejich hospodářství, hladila ovečky, počítala slepice, vyptávala se na všechno. Jak to s mámou zvládají. Jen pes se od ní držel dál, čehož si Matěj všiml. Matce pak řekl, že Rikimu se Kačena nelíbí nebo se jí bojí a nebude tedy asi dobrý člověk.

"To nemůžeš  vědět. Ještě ji nezná, ale pokud se  nelíbí tobě, tak se s ní nedomlouvej, já tě nenutím." Navrhla matka.

"Najednou, chtěla jsi mi nějakou dohodit. Sama vidíš, že to není jednoduché. Nakonec bavit se  můžeme, spíš ale soukromě, mezi lidi s ní nepůjdu, aspoň ne hned. Je hezká a zajímá se o  mě. Vypadá to tak, ne?"

"Jak myslíš, rozejít se můžete vždycky. Jen jestli se nezajímá spíš o tvůj majetek." Vzpomněla si matka na drby o Matějově majetku ve vesnici.  To už ale Matěj neslyšel, protože uháněl, tedy spíš pokulhával do nedaleké  hospody, aspoň na jedno pivo a kolečko mariáše. 

Pokračování.