sobota, ledna 23, 2021

Byl jednou jeden Matěj - 8.

 Čas plynul pro někoho rychle, pro Matěje v poklidu.  Stavba domu byla pro něj na prvním místě. Podle všech známek jeho chování, patřil k typům starých mládenců, kteří se díky  delšímu pobytu s rodiči nejen  nesnažili osamostatnit, ale nakonec právě díky péči o zestárlé rodiče se  naučili  být samostatní, spíš nezávislí. Bez potřeby péče o svou osobu. 

Při hovorech s rodinou - bratry, synovci  odsouhlasil jejich připomínky na jeho šetření. Není dobré mít hodně úspor a  nemít na stará kolena pohodlí v domku. Dokud si hodně věcí umí udělat sám, rozhodnout co kde chce mít, nemá čekat. Jen tak nenápadně mu synovec nadhodil, že  mladší žena by ho mohla připravit nejen o peníze, ale hlavně by muselo být vše po jejím. 

Mezitím se Katčin zájem zcela přesunul  k mladšímu Karlovi. Zjistila, že s maminkou Karel sice žije  v jednom domku, ale zcela samostatně. Mluvili spolu, to ano, ale ona měla svoji zahrádku, vařila jen pro sebe, protože  měla dietu a jen někdy v neděli se domluvili a zatím co byla v kostele, Karel uvařil pro oba. Mohl si brát výpěstky ze zahrádky, vajíčka od slepiček také byla, maso koupil, takže předvedl mamince, že mluvil pravdu,když tvrdil, že žena mu večeře nevařila, ani když byla na mateřské. 

Ona dostávala jídlo od maminky a pro něho byly studené večeře, případně se najedl někde po cestě domů, když zjistil, že doma na něj nic nečeká. Na otázku, proč to nevyžadoval, se podíval úkosem a zakroutil hlavou. Maminka se už na nic neptala, ba ani mu nepřipomněla, že jí hned  mladá připadla rozmazlená, jemu bylo marné něco říkat. Jen občas mu v současnosti připomněla, že ona tady napořád nebude a dům bude prázdný.

"Karči, všechny ženy nejsou stejné. Ty z venkova jsou zvyklé dělat, tady ještě bývá muž hlavou rodiny. Najdi si nějakou ve středním věku, máš byt, já vám nebudu do ničeho mluvit, znáš mě. Jen když budete něco potřebovat, řeknete si."

"Mami, neříkej mi Karči jako  nebožka babička, když tak Kájo nebo Karle aspoň před lidmi. Nejsem už malý."Durdil se a pak najednou  řekl:

"Víš, je tady jedna, která by se mi líbila. O dva roky mladší než já, dělá účetní tady, dojíždí z vedlejší vesnice, má tady tetu."

"Myslíš Katku, tu já znám, je to slušné děvče, měla jen smůlu."Prořekla se maminka.

"Tady se nic neutají, myslíš, že bych ji mohl pozvat k nám? Už jsme se párkrát  sešli."

"V pořádku. Přijdete ale  ke mně, uvařím oběd tentokrát já a pak jí můžeš ukázat  svůj byt, ale hleď si tam uklidit, ba přímo vygruntovat. Víš, že ti tam nechodím, ale dovedu si představit, jak to tam vypadá."

"No,  tvrdíš, že mi nebudeš do ničeho mluvit a už komanduješ." Smál se Karel a matka si uvědomila, že ho už dlouho neviděla se  smát.

Matěj poslední dobou tušil, že ze strany Katky už mu nehrozí nebezpečí svádění a ani mu nechybělo. Stavba se protahovala, nebylo to a zase ono a on musel  využívat zkušeností příbuzných, kterým kdysi pomáhal se stavbou jejich domů. Stále častěji sahal do úspor, staral se o svá zvířátka a sledoval, jak pomalu, ale jistě se rýsuje opravdu pěkný domek.

Mezitím se Katka s Karlem natolik sblížila , dokonce s jeho matkou si porozuměly, že začali s Karlem uvažovat o svatbě. Na co čekat, léta mají a mohli by mít  třeba dítě. Marie, matka Karlova vzpomínala  na dobu, kdy si brala Josefa, který do vesnice přišel učit z Bratislavy, byl daleko od rodičů, ona  neměla maminku a byla na všechno hned po svatbě sama. Zařekla se, že bude dobrou tchyní a k mladým půjde jen na pozvání případně pomůže, jen když budou potřebovat.Však Katka není taková mladice a ví si rady.


Pokračování...

 

12 komentářů:

  1. Konečně kapitolka, není vše červená knihovna, ale ještě nějaký děj bude.

    OdpovědětVymazat
  2. Ruzenko,to mám na dobrou noc,jsem zvědavá jak vše dopadne. Matěj zůstane sám? Fukčarinka

    OdpovědětVymazat
  3. V tomto díle je mi něco zajímavě známé ♥

    OdpovědětVymazat
  4. V minulé sekvenci jsem fandil Katce ostrou radou, jak se něčeho dobrat. Děj jde jinudy, Matěj zřejmě dopadne jako jeden traktorista, kterého jsem si všiml v r. 1967 ve vesnici kde jsem byl přidělen od STS s kombajnem na sklizeň obilí. Maník měl tehdy 39 let, žil s matkou v přikrčeném starém domku. Poctivě pracoval i o sezonních přesčasech a šetřil. Měl tehdy našetřeno prý 220 tis. Kčs tj. na dnešní kupní hodnotu možná až 3mil. Kč. Ženské kolem něj kroužily, ale samé rozvedené nebo i vdovy. Některé s dětma, no zkrátka pro jeho chápání ojetiny! Jako každý maník, žije ve vlastním chápání stáří tj. obvykle o cca 15 - 20 let zpět. Chtěl mladou poslušnou, šikovnou a protože byl katolík, tak také pannu. Po pěti letech se tamní JZD sloučilo s jiným, kde jsem byl s kombajnem na žních a mohl se na story toho tehdy 44letého maníka vyptat. Už mu zemřela matka, neměl tolik času na přesčasové práce, moc nešetřil, ale sháněl se po "nevěstě". Byl už pověstný svými představami. Jezdily za ním "nevěsty" až z Brna či okolních vesnic asi v podobě Irenky z filmu "Dědictví aneb kurvahošigutentag". Už prý mu zaokrouhlily ušetřené mergle na 160tis. Kč. Za dalších pět let jsem se dověděl, že měl infarkt z těch starostí, šmajdá o holi, vozí mu služba obědy, je celý usmolený, nikoho nezajímá a mergle už taky nemá, víc o něm nevím. nar.soc.

    OdpovědětVymazat
  5. Díky, Růženko, za další pokračování :). Moje praprababička Verunka také říkala mému prapradědovi i na stará kolena Matýsku :).

    OdpovědětVymazat
  6. Ruženko, děkuji za další pokračování a jsem opravdu zvědavá, jak se vše nakonec "vyvrbí".

    OdpovědětVymazat
  7. Rozmysli se Karle rozmysli,
    na své štěstí dobře pomysli,
    ty v domečku máš svatý klid,
    můžeš chodit s kamarády
    karty mastit, pivo pít.
    EJCHUCHU!

    Divadlo Járy Cimrmana mi snad tuhle citaci promine :-).

    OdpovědětVymazat
  8. Pěkně jsem si početla,ale zase jsem zvědavá,jak to bude dál.
    Přeji krásný den ☺

    OdpovědětVymazat
  9. Ono není dobře člověku samotnému
    může dojít k ledačemu zlému
    kdo mu potom pomůže
    až sám už nic nezmůže.☺

    OdpovědětVymazat
  10. Tak to vypadá dobře, snad jim to vyjde. Jak tady už bylo řečeno, těžko a smutno je člověku samotnému. Já si to taky nedovedu představit. Těším se, co bude dál.

    OdpovědětVymazat
  11. Vůbec nevím, čím to je, ale neobjevuje se mi u Tebe, Růženko, že už jsi přidala nové pokračování a tak to zjišťuji až s takovým zpožděním. A stále se u Tebe vracím jen na jakési rozcestí Moje první malá inventura, ale tato stránka už neexistuje. Už jsem si to zkoušela opravit, ale nějak se mi to nepovedlo. Musím tedy víc zapátrat v archivu, zda už je nové pokračování.
    V ději došlo k zajímavému obratu, myslela jsem, že to má Matěj skoro jisté a vida, je tu Karel s domkem. Tak ještě uvidíme, jak se to vyvine. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Také se mi to stává, ale dělám to tak, že zajdu do oblíbených a tuknu na toho, kam chci zajít. Nebo na avatar komentujícího, dostanu se do jeho profilu, tuknu na "jméno" a jsem u jeho posledního článku. Mají to řešené asi se zahajovacím článkem. Budu pokračovat- snad zítra se mi to po obědě podaří.Děkuji za trpělivost.♥

    OdpovědětVymazat

odpověď

aktuální