Povídání se seniorkou, která má ráda lidi a baví se psaním povídek a pohádek pro děti i dospělé.Má ráda zvířata, hlavně kočičky Mudlu a Mufa. Nyní již jen Mufa, Mudla odešla na obláček.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
aktuální
-
Vítejte v Kavárničce květnové, doufejte v lepší časy a hlavně mějte se rádi. Nemáte-li nablízku třešeň, poslužte si větvičkou nebo obrázk... -
Vítám všechny v červnové kavárničce, jako obvykle se těším na všechny návštěvníky komentující i jen přihlížející a přeji hezkou zábavu. Při... -
Hlásím se v měsíci březnu, který nám snad připraví lepší počasí, přestože jinak pohyb venku budeme mít zřejmě ještě omezený. Vítejte v naší ... -
Zázrak zrození - malá dráčata jsou tady, ať se jim daří. Klikni na zázrak zrození - článek od p. Prouzy uvidíš celý Ač malinká vzrůstem,... -
Vítám všechny v-snad- nejmilovanějším měsíci roku -alespoň já to tak mám - důvody nebudu vyjmenovávat, snad jeden mohu napsat : narodilo s... -
Jedna etapa blogování skončena, další začíná a doufám, že budeme pokračovat -v čem? Přece v povídání o všem možném. Zváni jsou všichni, kteř... -
Vítám všechny v další povídací Kavárničce a těším se, že do ní budete chodit a hlavně psát. Měsíc jahod a třešní utekl, nastává čas prázd... -
Vítejte v poslední Kavárničce letošního roku - doufám, že ne úplně poslední... Takto to bude možná leckde vypadat na stole v rodinách, ale... -
Je třináctka šťastné číslo? Jak pro koho, že? Začínám tento rok již "kolikátou" Kavárničku a vítám návštěvníky čtoucí a zvlášť... -
Duben - ještě tady budem... tedy doufám, že nás bude hodně. Vítám všechny v další kavárničce a těším se na všechny zprávičky o životě... D...
478 komentářů:
1 – 200 z 478 Novější› Nejnovější»Jistota je jistota, pokračujeme? ♥
Lydie
Přeji všem návštěvníkům kavárny klidný a pohodový únor.
nar.soc.
Dobré rozpoložení v únoru a dík paní Ruženě za obětavost.
Zdravím všechny, kdo si do ní v únoru najdou cestu a podělí se s dobrými radami a zážitky. Děkuji Ružence, tentokrát jsem prostudovala všechny obrázky v úvodu. Únorová Kavárnička je plná nápadů a pěkných obrázků, oslovily mě malované kamínky.
U nás je nad nulou, trochu padá mokrý sníh, ještě zataženo, prostě únor. Snad dnes nebude hodně sněžit nikde, v mrazu se těžko čeká na havarijní službu, což nikomu nepřeji. Zato přeji všem co nejlepší celý únor :-)))
Únor bílý, ať nás sílí...a když bude zelený, nevadí...
Zdravím všechny návštěvníky kavárny z nemocnice.Operace OK,nyní rozcvicuji na. motodlaze .6.2. nástup do lázní,z lůžka na lůžko. Přeji příjemný únor.
nar.soc.
Dobré dopoledne.
Tento druh hromničné zimy nepamatuji. Ráno v 7 byly +3°C, teď +5°C a drobně pršelo. Tlak mírně klesl na 746mm, tj. na deštivo. Není to dobře. Půda zde ještě nezamrzla, kde jaký plevel a škodlivina (larvy v listí či mělce v zemi přežijí) což si vyžádá zase chemické zásahy v kulturách a vyplavování do podzemní vody. Šíří se z půdy červivost zelené rubiny na vlašských ořešácích a ve skořápce ořechu je jen mizerné jádro (ořechy asi skácím). Vodní zásoba v půdě je nedostatečná i přes otevřený povrch, tedy alespoň u nás. Vývoj počasí se mi nelíbí, tento předjarní stav může skončit pozdními mrazy. Zdá se mi, že se takto projevuje vliv mizejících ledovců v Arktidě a Grónsku, kterými je zdejší zima obvykle ovlivněna. Naopak oceánské "topení golfským proudem" přináší teplejší mlhy a oblaky s menším obsahem vody. Letos je sice všeobecné přání a potřeba teplé zimy, ale kdo ví zda to vydrží až do konce března.
nar.soc.
Stále se rozebírá Babišův debakl ve volbách. Přestože měl v každé kapse Jezulátko (z umělé hmoty) nepomohlo!!! Podle mne ani nemohlo! Jó kdyby si nechal z lipového dřeva vyřezat řádné Jezule do ruksaku na záda, oblíkl ho do prošívané (samozřejmě zlatou nití) kombinézy a pozlacené přilbice, nosil ho všude ssebou, davy voličů by se jen hrnuly. Nějakého flanďáka k tomu, aby vše žehnal a měl voličů přehršel. Mít v kapse figurku se ukázalo jako pitomost, malá figurka = malý vliv. V církvi platí, čím větší tím lepší a čím více zlata, tím větší zalíbení Křesťanského LIDU.
Lydie
Přeji krásnou středu.
Venku je blbé počasí - to už popsal Ivan.
Zdravím Fukčarinku do nemocnice - tak je fajn, že to máš už šťastně za sebou.
Marti, tak se v lázních zotav.Je třeba o sebe dbát.♥
Zdravím Alku, na iDnes má nový článek, takže je možno číst. Jinak zprávy o Ježurce zatím další nejsou, není lehké spojení pokud je v nemocnici.♥
Lydie
U Alky jsem byla - dala karmu.
Je čas na odpolední kávu.
nar.soc.
Paní Alka už nevydržela do instalace nového prezidenta PP. Je vhodné si uvědomit, že vše co teď říká či dělá PP je jen jako (tedy cvičně) teprve po 9.3. budou jeho veškeré projevy právně závazné. Možná je to chytré (může vše jakoby ve zkušební době popřít) nebo dost hloupé (vystřílet prach ve slepých nábojích) s možnými následky. Líbil se mi ve volební kampani málomluvností, zřejmě to byly mimikry. Prezident toho přímo mnoho nezmůže. To hlavní co má, jsou slova, proto by s nimi měl dobře hospodařit i když se cvičí. Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
nar.soc.
K 01.02.23 15:02
Možná se PP vrazilo do hlavy dočasné přidělení Hrzánského paláce, kde už může cvičně ukazovat co od něj lze očekávat. Je to dobrý způsob od Fialy, jak nechat svobodně působit zvoleného člověka v nezávazné roli. Být zvoleným Babiš, to by se teprve děly věci!
K Lydie 01.02.23 13:55
Také jsem dala paní Křehotové karmu, ty komentáře tam pro ní nejsou moc přívětivé,
snad jí ta karma kterou jí zde v Blogu paní Růženky všichni dáváme trochu pomůže, ty co tam jsou přihlášeni a komentují moc přívětiví nejsou.
Pravdou je, že tady se jí dávají jen "karmy", neb tak jako na blogu paní Růženky, málokdo se chce někam přihlásit a vystupuje jen "karmou" anebo coby "anonymní". :-)
Tak jsem si přečetla, jak dáváte karmy: a inu ano díky, díky. Hele z těch komentářů (kór těch sprostejch, míněno urážlivejch) si nic moc nedělám. Teda už. Byly doby, kdy jsem byla "nesvá".
Leč píšu proto, že mi volal Ježurky syn; jeho dceři = Libušky vnučce Laděnce, se podařilo dát na Ježurky blog info. Tak jukněte.
S Ježurky synem jsem i nadále domluvena, že se ozve. To víte, kromě Libušky zatím v nemocnici, má na starosti i jejího manžela Otíka - 90 let.
Tak jsme se propasírovali do února a díky paní Růžence si můžeme nezávazně a svobodně povídat, co nám slina na jazyk přinese.
Fukčarince gratuluji ke zdařilé operaci a ať vyvíjí hodně snahy v následné rehabilitaci. Od toho se všechno odvíjí a člověku pak bude lépe.
Ježurce jsem napsala na její blog, uvidíme, jak bude po rehabilitaci a následné péči a doufáme, že se dále budeme těšit alespoň z krátkých příspěvků nebo zpráviček.
Alce jsem zvýšila karmu. Pronesla slušnou a trefnou rozvahu. Zatím funguje PP s předstihem, uvidíme, jak bude fungovat doopravdy. A na vojně jsme říkali nejen zelenej mozek, ale i zelená guma.
Lékařka mi posvětila zítřejší zákrok, tak zítra hurá na to! Nebo do NATO? Ne, tam už jsme.
Na tohle, Mirijam, musím zareagovat: já mám kámoše, od gymplu dosud, který byl do cca 1994 "mozek zelenej" - jakože pracovně. Dodnes mu to připomínám, dodnes jsme kámoši. No a on volit nešel, páč Babiše ne, a - teď pozor - "gumu zelenou" taky ne. Hele gumu zelenou už pokládám za lehkou dehonestaci.
Takže dík jak za karmu, tak za hodnocení mého blogu.
No a jasná zpráva, ať Vám vše dobře dopadne.
Mirijam, ať to dobře dopadne, zatím, pokud vím si nikdo nestěžoval po podobném zákroku.
Jo a není to moje zásluha, že si můžeme tady psát, je to na lidech. Odjakživa píšu, že chodím mezi lidi - aspoň virtuálně a jsem ráda.
Z mých spolumaturantů byli dva vojáci z povolání. Jeden bohužel odešel dost brzy na obláček (tak ve 40 infarkt či co) a druhý je kamarád s rozumnými názory. Samozřejmě také již důchodce.
Děkuji Alce i Růžence za zdárný průběh zákroku. A Růžensko je to především tvoje zásluha, že se tu můžeme, ti co rádi píšeme, scházet a přispívat tak ke koloritu kavárničky.
Alko a Růženko, 23 let jsem pracovala u vojáků a znám hodně vojáků z povolání. Většina z nich je normální. To se jen tak říká zelený mozek nebo zelená guma, stejně jako se říká "dejte mi uniformu a moc a já vám ukážu, kdo jsem". I u těch vojáků z povolání je hodně slušných a rozumných lidí, ale jsou i takoví, u kterých toto označení sedí.
Přeji všem dobrou noc. Jdu se na zítřek vyspat.
Lydie
Přeji všem dobrou noc.
Dobré ráno a celý den. Pročetla jsem si včerejší bohaté psaní a informace, marodům přeji zlepšování zdraví a ostatním v Kavárničce také.
U nás napadlo v noci trošku sněhu, schválně nepíšu poprašek, protože je to mokré, leč nezmrzlé. Je nad nulou, ale pořád silný nárazový mrazivý vítr.
Jdu přečíst článek k Alce a děkuji i já za zprávy o Ježurce, komentář u ní si také ráda přečtu. Dávejte na sebe pozor a pište, ať je co číst ;-)))
A inu ano, jak by řekla mnu vážená Alka, dala jsem na nabádání, pročetla si několik jejích (v pořadí posledních) článků a přičinila příslušnou karmu. Zase jsem chytřejší nebo u některých i pobavenější. Nebo kývám na její názory - to spíš abych procvičila krční svalstvo a chřestící krční obratle. Nad některými jejími obraty se drobně pousměju, protože znám styl jejího vyjadřování a její šťavnatou mluvu ze dvou vzájemných setkání u ní doma. Myslím si osobně, že na její vyjadřování by byla veškerá cenzura krátká a to je fajn; člověk aspoň uvidí nešroubovanou mluvu ;-)))
Dobrý den, u nás 1°C, trochu se jasní. Počasí obvyklé, no. Jinak se mi nechce nic dělat, nevíte, čím to je?♥ Lenivím asi.
Zdravím návštěvníky zdejší Kavárny, přeji úspěšný únor, a rychlé uzdravení po operacích. Je slunečno, 4 st., sníh téměř zmizel. Odešel mi na pračce ovládací panel, oprava by stála značnou sumu, tak mám objednanou novou.
To je dobře, že sis objednala novou, opravy jsou opravdu drahé a kolikrát nemají náhradní díly.♥
Ráno jsem koukala na tu frontu deště, sněhu a větru, splašila všechny okolní sousedy, že to bude drámo - a teď koukám, že ve středu a na severu republiky to asi nebude, a k nám se ta fujavice snad ani nedostane. Nějak to uhýbá a asi nás to nezasáhne. Nějak mi to na Hromnice ani nevadí ;-)))
¨
Lydie
Přeji krásný den.
Ruži - také se mě nechce nic děla /už delší domu/ - říkám, že je to tím počasím, ale příčina je asi někde jinde - zkrátka nic mě "nehoní", tak všechno odkládám a říkám si, že se to nezblázní.
Počasí je tady také blbé....
nar.soc.
Dobré poledne.
Odklad práce je nutno plánovat!
1. Plán je základ jednání.
2. Co lze odložit tak na pátek, je to jištěno víkendem (to je časová záloha).
3. V pátek se plán dopřesňuje a při zjištění, že odložení lze akceptovat, jsou najednou tři dny
nerušené prokrastinace. Ejhle co plánování dokáže!!!
Dnes je zde světlý, chvílemi i slunečný předjarní den + 7°C, severní větřík, setrvalý tlak.
Dovezený oběd by italský (makarony s jakousi břečkou), to si žádá šlofíka. Dopoledne jsem dělal inventuru spořících prasátek, krabiček a nakonec kouknul i do peněženky. Mám zde kulaté pěkné krabičky od léčiv. Všechny 20Kč jsem nasypal na hromádku a naplnil s nimi dvě krabičky po 50kusech (víc do nich nevejde). Je to na zaúkolování vnuka (až doveze oběd), aby dnes jednu a zítra druhou krabičku zkontroloval a ponechal si ji za dovoznou službu. Maník to nečeká a bude příjemně překvapený. Mám třetí krabičku, ale tam chybí 2x 50kč, aby byl součet 40ks. Tu dostane další měsíc. Konečně mohu plnit vnukovo 20let staré přání, "dědo víš co, budeš mně šetřit do prasátka a já si to u vás vždycky vyberu". Fungovalo to jen chvíli, jak vnučky zjistily o co jde sem tam si z šetřícího prasátka "půjčily", až jsem to zatrhl. Prý jak to, že jen jemu? Navrhl to a vy nic. Platím jen za rozumné a vlastní návrhy.
Tehdy měl klučík 3,5 roku. Dnes má 23,5roku a vymýšlí podnikatelské projekty (zatím s různým výsledkem). Koupil si nový mobil a má v něm program na investice do akcií a na obchodování s komoditami na burze (kde to nevím). Pochlubil se, že už investoval kolem 60tis. a má za 6neděl skoro 5000.- výnos. Prý dědo, kdybych vložil milion byl by to vývar! No tak hleď, abys ten milion měl. Je totiž přísloví "nejtěžší je dát dohromady první milion".
Dnes již ode mne dobrou noc, ale klidně si povídejte. Přeji klidnou noc.♥
Zdravím do Kavárničky. Ráno jsem absolvovala zákrok. Večer jsem ještě použila poslední konvičku na výplach nosu - během 4 dnů jsem se to naučila, zpočátku jsem spolykala tolik soli, že bych neměla solit alespoň týden. Obava, že budu pokašlávat nebo se budu dusit, když mi dají roušku byla lichá. Vrazili mi do ruky nějaké chlupaté zvíře a já se asi nikdy nedozvím, co to bylo. Čočka vyměněná, teď jen aby i pooperační stav probíhal ok. Pro zasmání. Dala jsem kapky, které jsem obdržela v Neovizi, do ledničky. Přítel tam měl i lepidlo. Chtěla jsem si kapky připravit na ráno - říkám si, divná krabička, bez názvu, navíc to vypadá jako gel. Přítel odmontoval víčko a zjistil, že to nejsou kapky, ale lepidlo. Kapky byly v ledničce ve stejné řadě, ale o kousek dále. No, ještě že tak.
Počasí 2°C, pěkně, bezvětří.
Dobrou noc.
Lydie
Mirijam - tak to je fajn, že už máš zákrok šťastně za sebou. Tak ať se Ti daří dobře i dál.
Přeji všem dobrou noc a pěkné sny.
Dobré ráno a posílám pozdrav do Kavárničky všem, nejen operovaným.
Ráno je u nás bílé, trochu včera a v noci nasněžilo, ale je nula, a přechází poslední posněžování. Prometla jsem chodníčky slepicím a zbytek odmetu později, až mi nebude padat sníh na hlavu. To je ranní tělocvik; dnes jsem cvičila i na posteli, mám splněno. Kolem 11 hodiny přiťapká sestřička na další cvičení. Není divu, že už mám 2,5 kila pod centem, jsem docentka. Je to ale tím, že jsem včera uvařila oběd jak se má, polévku i dušenou zeleninu v omáčce. A taky i tím, že staré tělo samo od sebe ztrácí hmotu. Ještě že si nějakou zachovám tím tělocvikem. Mám i pěkné melodie, takže dnes po včerejším tančení cítím trochu operovanou nohu a v noci se mi připomínala :-)
Žáčci mají dnes volno a tím prodloužený víkend - tuším, že za naším plotem bude na kopci veselo. Je na čem jezdit a když nebude pršet, budou mít zábavu, když zatím rybník naproti nezamrzá :-))
Dobré ráno.
Děkuji Lydii, že mi držela pěsti a samozřejmě všem, kteří mi poskytli cenné rady a informace. 9.2. půjdu znovu. Teď už vím, co mne čeká. Těším se na toho plyšového huňáče, kterého mi dali do ruky, abych se uklidňovala. Prokapavám, většinou se trefím, trénovala jsem to na bórové vodě. Ještě si pořídím tmavé brýle, poradila mi kamarádka. Silné světlo, které teď odráží sníh a sluníčko mi nedělá dobře.
Napadl tu sníh, ale teploměr za oknem ukazuje 5°C nad nulou, tak se asi brzy rozpustí. Nákup na dnešek máme, uvařila jsem dopředu, pochutnám si na rizotu, k tomu dodělám ledový salát.
Zítra půjdu s přítelem nakoupit.
Školáci si dnes užijí volného dne.
A s tím Žižkou, jak se přirovnával nár. soc. jsem přemýšlela. Měl Žižka na 25 koruně zalepeno pravé nebo levé oko?
Lydie
Přeji krásný den.
Tady v noci napadlo trochu sněhu. Ráno to bylo nádherné. Teď trochu prší, tak za chvíli bude sníh pryč.
Tak také marně přemýšlím, které oko měl Žižka zavázané.
Mirijam, na bankovce 25 Kčs je Žižka na koni z profilu a není vidět, které oko má zalepené. Na 20 Kčs bankovce má zalepené levé oko. Mince 25 Kčs tam nemá Žižku. Tak jsem to našla na numismatickém portálu. Zdravím.
Jsem ráda, že to máš aspoň z poloviny za sebou, bude to dobré.♥
Tak teď se vykecám z plna hrdla - nejprve poděkuji Kitty za "recenzi" svých blogů. Kitty jsi nejen Au (však víš, Au = zlatá), ale páč mě znáš, tak víš, co je nadsázka a humor.
Snažila jsem se to Kitty před chvílí sdělit telefonicky, hele ale ona má zase kdejaké starosti, přičemž nepochybuji, že je zde sdělí. Nemá to, holka, snadný, ale drží se, co to dá.
Nicméně mé vykecávání se z plna hrdla je o tom, že Ninuška byla včera na operaci mozku. Trvala 4 hodiny (což je v případě Ninušky "brnkačka") a dopadla dobře.
Šlo o zmenšení nádoru na sluchovém nervu v mozku. Nebude slyšet líp, asi ani tinitus to neovlivní, ale protože ta svině nádor se přes bioterapii rozrůstal (pomaleji, ale inu ano furt), tak se konzilium lékařů rozhodlo navrhnout operaci. Skrzevá to že Ninuš by eventuálně mohla nejen mít menší bolest hlavy, ale protože narůstající nádor ovlivňoval další centra mozku, tak by to mělo zlepšit závratě, tedy i přemísťování vozejk - postel ap.
Takže čtenáři moji milí zdejší, teď se chvíli budu brouzdat svými osobními starostmi, ale nebojte, se zase ozvu...
Držím palce Ninušce, aby se jí rána hojila a vše bylo aspoň lepší. Má se zkoušet vše, co pomůže. Posílám jí pozdrav a ty se, Alko také drž. Těch starostí máš také nad hlavu.♥
Když už je teď dvě hodiny jistá moje další budoucnost, můžu o tom něco zmínit. Můj pobyt bude tak, že v od jara do podzimu budu zde na farmičce se bavit pěstováním na záhonech a bylinkami, užívat si Terezky - a na zimu mám v Líšni zajištěný byt, kde přečkám zimu. Potom se budu moct rozhodnout, jestli se sem budu zase vracet, nebo se mi pobyt v bytě zalíbí a zůstanu tam. Je to moc šikovně vymyšlené synovcem, kdy nikdo z nás nebude tratit :-) Hlavně aby zdraví sloužilo.
Víte to vlastně první, jak předvídala Aluška. Ninušce přeji co nejlepší zlepšení zdraví a držím palce celé Alčině rodině - mám je ráda :-)))
Růženko, to jsou tak nádherné hlášky, to si musím zapamatovat, aspoň něco. Díky za krásné a vtipné chvilky.
A v novém roce přeji hlavně hodně zdraví, inspirace, radosti a optimismu. ♥
Bevíčková
nar.soc.
Dobré odpoledne.
Pro 02.02.23 12:50.
Napsal jsem, že jsem se po operaci cítil a odcházel z Neovize jako Žižka, tj. se zaslepeným okem. Protože mám mírnou rodinnou zátěž v přivřeném pravém oku, požádal jsem o operaci pravého oka jako první. Odjížděl jsem tedy se zalepeným pravým okem (na levé vidím větší rozptyl).
Vám jsem věc v náznaku uvedl a jistě jsem nepřeháněl. Takže, ať se Vám vše dobře odhojí a vidíte jako rys.
Alka, jak jsem vypozoroval nemá ráda ani úpřímnou lítost (tedy já taky ne, protože není k ničemu dobrá ani potřebná).
Takže paní Aleno, když jste vše vydržela dosud, konejte i dále nápodobně! Kdybyste něco nutně potřebovala písněte. Držím se K.H.Borovského, "dobrou radu dá ti každý dobrý přítel, ale málokterý dá ti mouky pytel". Tedy pro mouku bych musil do vedlejší vesnice, kde ji ve mlýně prodávali? váženou po 5kilech! Musil bych dostat dispozice jakou přesně!
Jéééé, nár. soc. jste príma.
Ale nebojte, mouky pytel fakt nepotřebuju, však víte: nerada vařím.
Takže 1 kg hladké mouky mi vydrží i rok, páč v ní jen obaluju řízky (což dělám pro děcka, která sem cca 5 x ročně jezdí) a přidávám do těsta na bramboráky, ty dělám max. 3 x ročně (moc pracné, najmě při smažení = spratkové to žerou rychleji než sporák smaží...).
Ale jste hodnej a děkuju.
Milá Alko, ty nezklameš, tvoje komentáře mají šťávu; ale to už se pokolikáté opakuju. Na ně se těším, i když mnohdy vypadají jako frflání, ovšem mají zdravé jádro. Inteligentní štengrování mám ráda ;-)))
Však víš Kitty, byla jsi tu u mne "kdysi" celý víkend a vzala jsem Tě dokonce na střechu Koldomu - tam se běžně nikdo nedostane...
Takže jsi mne poznala i persénlich, jakož i já Tebe - a spolu jsme se poznali i s Ježurkou...
To je prostě něco hodně osobního; to se nezapomíná...
A inu ano - díky za předchozí komentář. (Dnes v 15,11 hod.)
Ninušce držím palečky. Ať se její stav stabilizuje. Nemáš to jednoduché, Alko. Ale sebelítostí se nic nespraví. Je třeba bojovat a ty jsi silná, jak poznávám z tvých článků.
Diviznačce: ten pobyt se rýsuje velmi dobře, v létě na svém, v zimě u synovce v Líšni. Přítel má chalupu ve Vítějevsi po babičce, kam velmi rád jezdí i s maminkou (86 roků). V létě se vrací do svých rodných končin a času svého mládí, v zimě se tam nedá, to je o zdraví.
Lydie
Alko - nemáš to lehké.....
Diviznačko - tak to je dobře, že máš zajištěné bydlení....
Mirijam - svět je malý - ve Vítějevsi jsem měla tetu - ta už je bohužel několik let "na obláčku".
nar.soc.
Objevuje se zde v komentářích pojem "bojovat". To mne opravdu sere. Snad jen boj o život (zažil jsem svoji ženu na JIPce), když ji operovali tlusté střevo (rakovinu) a sešití prosakovalo. Vznikla sepse v celé břišní dutině a jen rychlá reoperace a promnutí vyjmutých střev v nějakém penicilinovém roztoku ji zachránilo. Potom opravdu "bojovala" 8dnů na hadičkách, přeležená s bolestivými proleženinami i bolestivými končetinami.
Kdysi jsem jezdil s obilním kombajnem a na Slovensku (št. majetok Štúrovo) jsem za 3 týdny dosáhl nejvíc posečených hektarů. Přijel jsem domů, nějaký poskok z STS to nahlásil do Rovnosti. Hned se přihrnuli dva redaktoři až na pole. Prý si přišli pohovořit, jak si vedu v boji o zrno! Poslal jsem je rovnou do prdele, ať si najdou jiného "bojovníka", já se snažím odvézt pořádnou práci a včas, žádný boj to není a když, tak leda s blbcema.
nar.soc.
Pro 03.02.23 14:30
Takže mouku ne (co by za ní dali černoušci v Africe), raději něco jiného? No na něco přijdu, snad tu pomoc také přijmete!
nar.soc.
V dnešních HN je článek jednoho bankéře s praxí z USA. Navrhuje snížit daňové zatížení (odvody z mezd) o 2/3, aby měli zaměstnanci vyšší mzdy a mohli utrácením roztáčet ekonomiku. No dobře, ale co s rozpočtovým schodkem? Prý zavézt nebo zvýšit majetkové daně až 25x. Firmy by platily vyšší mzdy, zaměstnanci by více nakupovali a ekonomika by díky aktivitě podstatně lépe šlapala. A co lidé s nějakým majetkem? Prý z dalších vlastněných bytů by šly vyšší daně a jejich cena by spadla pro potřebu mladých lidí. Bytaři= chataři, by si položili otázku, držet nebo prodat a užít si zaplacené pobyty. Na seniory vlastnící nemovitosti pro jistotu, řeč nepřišla. Jak to vidím, naklání se věc proti vlastnictví, takže musím zrychlit v rozvaze, co komu převedu ještě než daně dopadnou, abych se vyzul z poplatnického krunýře.
Jak je vidět, pořád platí : kdo nic nemá, nestará se, kam to schová. Tedy jen mít řádné bydlení a raději nic navíc, že?
Tak pro dnešek opět dávám dobrou noc a přeji hezké dny...
nar.soc.
K 03.02.23 19:48
Pokud dojde k podobné změně v poplatnickém režimu vůči státu, někdo na to samozřejmě doplatí. Senioři už podstatně neovlivní svoji příjmovou situaci (pokud nejsou rentiéři) a proto mohou být těmi nejpostiženějšími. Ale kdo z aktivních lidí by si s tím mutil hlavu (senioři budou chvíli remcat a pak bude klid)? V jakési svinské podobě to už pamatuji, ovšem tehdy šlo hlavně o hotové peníze = měnová reforma 1953. Zatím držím podílové listy a akcie ČEZu, uvidím co mi přijde za výnosy (při drahé elektřině).
K 03.02.23 20:27
Přísloví "blaze tomu kdo nic nemá, nestará se kam to schová", vyřkl někdo majetný v tíživé chvíli. Možná je to prohlášení směřující k naprosté svobodě, ale jen pro ten který okamžik. Být nemajetný je svým způsobem zátěžová situace, která omezuje osobní svobodu a to dost drsně. I proto je už v Ústavě zmínka o ochraně vlastnictví, aby dospělí lidé myslili na budoucnost a své nouzové zabezpečení a neviseli jen na státu.
Lydie
Přeji všem dobrou noc.
Také přeji dobrou noc. Z postele mě vyhodil uragán, venku se čerti žení. Jen fujavec, ale i při těsně zatažených venkovních roletách je to slyšet. Terezka chtěla ven a měla jsem strach, že ji to odnese i v chráněném dvoře. A podle radaru bude foukat ještě dopoledne. Štěstí, že nikam nemusím. Chudáci řidiči, kteří v takové fujavici musí pracovat :-(
Pro nár. soc. v 19,28 hod. včéééra:
Helejte se, nad ničím nedumejte; můžete mi pomoci úplně stejně jako já Vám s manželkou = NIJAK.
Zůstaňme tudíž u pochopení všech zde (jak se mnou, tak s Vámi) a hurá do štengrování nás dvou skrzevá politiku...
(Rovnou bych řekla: mouka pro černoušky v Africe? Jak jste na to přišel? Vodu, vodu by potřebovali... A najít, ne posílat... )
Dobrou noc všem, kteří ještě nespí.
nar.soc.
Dobrý den (aby byl).
Venku je randál působený bouřlivým větrem. Jsou +2°C, severovýchodní vítr, tlak 750mm. Vše je vyfoukané do sucha. Včera vyváželi odpadky a dnes vítr uklidil, co kde vypadlo a válelo se v ulici. Omrkl jsem auto, zda se neotevřela kapota, je pod ní zapnutá nabíječka. Moje ježdění do obchodu, do banky, k doktorovi je na krátko a akumulátor se řádně nedobije. Z břízy spadla větev, ale odfouknutá větrem dopadla mimo auto, naštěstí. Opravna zde zkrachovala a kdo by mi vsadil nově přední okno, kdyby se větev trefila. Je to moje laxnost, že jsem nepřitáhl žebřík a větev neodřízl. Jenže mi bylo líto vnuka (nemá dodnes schody v dřevostavbě) do ložničky v patře leze po mém hliníkovém vysouvacím žebříku.
Pro 04.02.23 0:42
Vzal jsem Havlíčkův epigram za základ! Vy moukou pohrdáte. Pokud vím, vozí se do Afriky v pytlích rýže.
Takže dotaz, rýži taky nechcete, abych osvědčil přátelskou pomoc? Mám dojem, že máte chlupatý jazýček. To je stejné, jako zednická fanka, do které dávám za domek okolo chodícím zvířátkám některé maso z dovezených obědů. Tuhle bylo masa málo, tak jsem zvířátkům nadrobil do kousků masa chleba.
Je to kočičí pakáž, chléb byl oslintaný, ale zůstal všechen, takže zvířátka mají výběrový hlad či chuť.
nar.soc.
Ještě k černouškům.
Kdysi dávno se Československo pod dozorem SSSR zapojilo do odporu proti kolonizátorům a pomáhalo v Africe. Osvobození černoušci naříkali, prý potřebujeme trvanlivé potraviny. V ČSSR zasedl Ústřední výbor KSČ, aby to vyřešil. Vybraly se prošlé velké masové konzervy z mobilizačních skladů (když ti zatracení američtí imperialisté nezaútočili na tábor míru a socialismu) a zavezly se do Štětína na loď, přiložily se také betonové panely, aby bylo možno rovnou od lodě dovézt po zpevněné cestě tu radost hladovým černouškům. Dopadlo to, jak řekl Černomyrdin, mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako obvykle. Konzervy se v rovníkových vodách nafoukly, že se s nimi mohlo hrát ragby.
Tak co teď, naštěstí vezli ssebou i bagr na úpravu cesty před panelováním. Vyložili bagr, ten na břehu vykopal veliký "hrobeček", tam všechny zbouchnuté konzervy naházeli, zasypali a navrch uložili panelovou cestu. Černoušci tu parádu pozorovali a sotva dobroseři zmizeli, hned se podhrabali a krytí panely tahali konzervy domů. Dodnes v té oblasti vděčně vzpomínají na polské sáhiby, jak jim dovezli pěkně odleželou dobrotu. Prý jen škoda, že nemají adresu, aby napsali děkovněprosebný dopis na opakování akce.
Zdeňka-Anna
Ty jsi silný člověk, ty to vydržíš – co když ten člověk nebyl, ani nechtěl být silný, jen to prostě na něj zbylo, protože když došlo na lámání chleba, nikdo jiný nezbyl a nebyl.
Jen mě to tak napadlo, neberte, prosím, nikdo v žádném případě osobně, jen taková neumělá úvaha.
Včera ráno jsem šla přes nedotčený sníh, odpoledne jsem si připadala jako brodivý pták. Přes noc znovu napadl a pod ním je ledovka. Když únor bílý pole sílí, nemohl by se přeorientovat i na lidi a posílit a urychlit jejich uzdravování?
Klidný den všem.
Dnes je venku rušno větrem až vichřicí, a v Kavárničce už zase probíhá štengrování mezi dvěma lidmi, kteří se jakoby "nemusí" a přitom se zde dokážou kultivovaně bavit. Bavím se s nimi a nejsem určitě sama.
Užijte si víkend, a kdo nemusíte, hřejte se doma. Zde na přeskáčku jde a zase chvíli nejde internet, stejně tak elektřina. Ale je pravda, že už oteplený rázný vítr rozpustil zbytky sněhu a je jasno, takže i optimistično. Přeji všem co nejlepší sobotu ;-)))
nar.soc.
Odešla Naďa Urbánková, čest její památce!
Lydie
Přeji krásnou sobotu.
Tady už vítr ustal, je polojasno - tak celkem fajn.
nar.soc.
O rýži není žádný zájem. Poslední nabídka.
Zeťák ( druh mojí starší dcery = už se po třetí nevdala, aby se nemusela rozvádět) je tirák, jezdí pravidelně do Italie. Dovezl nám před půl rokem 10kg zatavený pytlík "sekaného potrubí". Je to uschované v suchu a ve tmě. Bojím se to rozbalit, abych se nestal instalatérem. Mohu to zaslat potřebným, napřed v ČR a prvně Alce. Pokud odmítne, tak každému z kavárničky, později Ukrajincům a na konec zase těm černouškům.
Jak jsem zmínil tu mlsnou kočičí bandu, už je chleba taky fuč. Utrhli jsme si od huby při obědě maso (já pečínku, manželka tvrdý kousek vypraženého řízku) našmidlali je na malé kousky (aby ylo hodně) a dali do fanky zvířátkům. Když sem do kopečka přijdou, tak aby nešlay nadarmo.
Zdravím vespolek. Pane Ivane nemáte u vás školní jídelnu? Tam by to určitě uvítali, děti mají těstoviny většinou rády.
Paní Naďu jsem viděla naživo ve vlaku do Olomouce a také na vystoupení u nás v průmyslové škole automobilní, kam chodil bráška a vzal mě tam. Byl tam Šimek, Grosmann, Naďa,dokonce Hála a Gott. To ještě jezdili po menších štacích.!♥♥Ať je jim všem země lehká.
To je špatná zpráva - odešla nám výborná zpěvačka, jejíž písně přidávaly posluchačům energie. Ať tam na obláčku pozdravuje všechny (i další), se kterými ji Ruža u nich viděla.
A abych taky mohla něco darovat - hlásím, že už jsem dočetla tu milou a známou knížku, podle které byl natočený seriál "Nemocnice na kraji města" s osobním podpisem Elišky Balzerové. Byla by škoda, aby zůstala jen u mě, prosím zájemce, aby se ozval, pošlu k další četbě. Je to napsáno tak, jak jsme to slyšeli a viděli přímo v seriálu, vzpomínám si na různá rčení dr. Štrosmajera i dalších. Pro mě je to "kniha století" a dopřeju zájemci to dojetí, které jsem cítila skoro na úplném konci knížky - jak nám umřel pan doktor Štrosmajer :-)
Oběma jmenovaným ať je země lehká :-)
nar.soc.
Pro 04.02.23 0:42
Vážená paní Marie,
pokud byste počkala do úterka, přijel bych a koupil si zmíněnou knížku. Manželka do mne šije, že se nehnem z baráku. Má to ale dvě podmínky, snad se mi v pondělí podaří levněji natankovat (u dopravní firmy, kde jezdí zeť) a nebude namrzlá silnice (nemám přezuto na zimu a už to nestojí za to). Samozřejmě bych se ozval telefonicky (prosím raději o číslo). Zatím se mějte pěkně.
Pro 04.02.23 13:05
Asi to "potrubí" nabídnu vnukovi, když na to Alka udělá dlouhý nos. Vnuk dělá v pizzerii = peče v peci pizzu. Vaří tam také obědy na rozvoz, oni si s tím poradí.
Pane Ivane, zdravím vás. Pokud o knížku máte zájem, moc ráda vám ji pošlu poštou. Nechci, abyste se sem probíjel závějemi a vichrem. A navíc - nemám zde moc naklizeno, jsem teď ve fázi, kdy jsem i nejsem na rozhraní úvah o dalším bydlení a musím se s tím napřed vyrovnat. Není zle, ještě se podívám po domě a možná nabídnu něco ze strojů a zařízení, které byste mohl využít. Telefon na vás mám, ozvu se vám :-))
Jako ortodoxnímu kafereriánovi se mi líbí ta úvaha o kávě.
Zdravím všechny návštěvníky kavárny, držím palce Akce a Nině 🍀
Odešla známá zpěvačka Naďa Urbánková, která to neměla vždy lehké. Vzpomínám na její autonehodu, ze které byla velmi špatná. Její písničky vydrží, jsou věčné. Čest její památce.
Starám se o několik svěřenců. O jednoho od 3 týdnů, teď chodí do 1. třídy. Těstoviny - to je jeho. Nechce maso, ani omáčku. Zato si k suchým těstovinám dá rajčátka nebo mrkvičku. A zbožňuje jablka, jako já. Sekané potrubí je dobré - na sladko i zapečené s uzeným. A UK na stavbě jí lžičkou uvařenou rýži z pytlíku a jak jsou šťastni.
Lydie
Kitty - doporučuji to nové bydlení - vidím to na své sousedce - je sama - má topení na uhlí - kotel ve sklepě, tak to chození tam zatápět a přikládat ji dělá potíže, sice k ní často chodí synové a vnuci, nakoupí, udělají dřevo, posekají zahradu ap., ale nemohou u ní být každý den.
Přeji všem dobrou noc.
Dobré jasné mrazivé ráno přeji do Kavárničky z Vysočiny. Konečně přestalo foukat, ale kdejaká venkovní voda na napájení je zamrzlá, musela jsem ji vyměnit. Ale jasno dělá jasno i v duši, proto přeji jasno vám všem, kdo nahlédnete nebo déle setrváte v naší Kavárničce.
Jsem rozhodnutá být pravý střídač bydlení jako kdysi šlechtici, ale naopak: zimu přežít v bytě a v pěstební sezóně a v teplu žít na venkově. Kdybych nebyla líná topit v zimě v kotli bez schodů, tak bych tak neuvažovala, dřeva mám dost. Ale kotel v červenci stejně nebudu moct provozovat ani dál, takže to bude tak, jak píšu. Ale další zima je ještě daleko ;-))) Jen aby mi sloužilo zdraví :-))
Tak jsem se dnes prošla po mnoha blozích, které jsem ještě neznala, a přičinila komentář pro radost a pro pochvalu autorek. Každý komentář potěší a osvěžila jsem si dnešní ráno. Přece jenom jsou ještě blogeři, kteří svůj blog osvěžují novými příspěvky pro nás čtenáře a milovníky blogového čtení (případně i psaní) ;-)))
Lydie
Přeji krásnou neděli.
Ráno bylo -6°C. Nyní je tu jasno, ale je stále chladno - je únor, tak co bych chtěla, že?
Dobré poledne- nedělní a případně dobrou chuť k obědu. Tady je 1°C, slunečno. V noci byl nebo bude dnes úplněk, spali jste dobře? Já normálně, manžel prý špatně. Ale on trochu pozapomněl, že si zdříml odpoledne a to také ovlivní noční spaní, ne?♥
Pro Kitty: jsou ještě články od blogerů, ale když člověk projde každý den emaily, nějaké ty zprávy, koukne do Kavárničky (tedy já) a někdy jen mrknu na facebook, začnou se ozývat zádíčka a musím změnit "polohu". Nejčastěji jdu do kuchyně a pod. a něco dělám potřebného, při horším na chvíli lehnu. To ale dlouho nevydržím - ležet. Jedině při sledování telky . Stíny smrti- francouzské detektivní příběhy jsou celkem neokoukané, zajímavé - na primakrimi od 16-18 místo Big Bena a opakují to druhý den ráno, takže, kdo má rád detektivky namíchané s historií místa...♥
Lydie
Ruži - úplněk měsíce bude dne. Už je vidět - je krásný. Tak já se spaním nemám problémy /nechci to zakřiknout/. Usnu kdekoliv a kdykoliv. Asi dospávám všechny ty noční směny, co jsem dělala na dráze.
Tak Ninuška je v poho. Na JIPce byla jen 24 hodin, pak se zeptala, jestli by nemohla na normální pokoj (už se chtěla pořádně osprchovat jakož použít i další sanitární vybavení místo hadiček; včetně odpojení od "celodenní cévky" - už cca rok se Ninuš cévkuje 3 - 5 x denně sama), primář prohlédl hodnoty přístrojů a dovolil...
Takže dojela ségra (jezdí denně), která pomohla se sprchováním; umytí hlavy zatím holky odložily...
Ad potrubí. Já chápu, nár. soc., že to se mnou myslíte velmi dobře a z Vašeho pohledu jsem nevděčnej spratek, ale já jsem jak známo sama a nerada vařící. Takže taková půlkilová kolínka (míním těstoviny) mi vydrží na tři obědy (tedy s gulášem nebo tak, zato si k tomu beru dva rohlíky, protože těstoviny pro mne nejsou jídlo)... Takže sice děkuji, ale fakt ne.
Právě jsem smázla poslední větu, v níž jsem psala, co jím nejčastěji a nejradši a hned jsem se zděsila, že byste mi to poslal... No jo noo, po ránu mi to nejrychlejc nemyslí...
Mějte se všichni hezky a pohodový den přeju.
Dobré ráno s uplývajícím úplňkem, byl skvostný a řádně vychladil Vysočinu. Už jsme bez sněhu, při zasněžené zemi by bylo ještě mrazivěji. Ale jak včera řekla souseda, aspoň vymrznou breberky a hmyz. Už včera jsem dala poslední ze 3 zobacích válců, je tam rušno, každé zrníčko a tuk se ptáčkům hodí :-)
Dnes pustím slepičky až před 8. hodinou, aby si ještě ráno užily (s kohoutem) soukromí a teplejšího kurníku. Stejně od nich 5 kápne denně 1 vajíčko, tak mají na mráz čas.
Zdravím Alku i Ninušku, potěšilo mě, že už je líp :-)))
Potěšilo mne, že je Ninušce lépe a Alce určitě spadl kámen ze srdce.
Dnes jsme tu měli -4°C, mrazivo a hned ráno jsem vyrazila na kontrolu po zákroku. Všechno ok. Ve čtvrtek druhé oko, dá-li zdraví. Už se mi stýská po dětech. Ještě že existuje WhatsApp s kamerou.
Četla jsem doporučení na FB na filmy, které mne duchovně obohatí. Jeden z nich byl Apokalypto. Film vypráví o starobylé říši Mayů, její kultuře a jejím zániku. Zaznívá v něm myšlenka svobodného života, nezaprodat se jiné civilizaci, najít místo pro nový začátek. Takto je představen hlavní hrdina Jaguáří tlapa, kterému se podařilo utéci ze zajetí. Vidinou je mu nejen záchrana vlastního života, ale poháněcím motorem je jeho milovaná rodina. Na mne byl film až moc krutý, hodně násilí, krve, mezitím oduševnělé myšlenky.
Lydie
Přeji krásný zimní den.
Ráno tu bylo -7°C.
Mirijam - také nemám ráda filmy zvané "krváky". To se raději podívám na nějaké přírodopisné o zvířátkách ap.
Tak teď je čas na dopolední kávu - nabízím a k tomu štrůdl.
nar.soc.
Pro 06.02.23 6:33
Jsem "domácně" vycepovaný člověk. Když něco nabízím, také hledím abych moc netratil. Mouku ne, rýže je zde v balíčcích a protože už nevaříme mohu ji rozdat. To potrubí koupil zeťák v Italii někde ve výprodeji, rovnou 5kg zatavený pytlík. Donesl to po diskuzi, že by měla být v baráku železná zásoba něčeho k jídlu. Prý tady máš tu "zásobu" a neudav se. Ten pytlík byl zahrabán v regálu, včera jsem ho vytáhl a nabídl vnukovi do profesionální kuchyně. Dnes si to má odvézt.
Takže milá paní Alko, zatím v baráku nic vhodného na podpůrné darování nevidím. Ale co není dnes bude třeba zítra. Zatím se jen tak kočkujeme, ale jsou podstaně horší situace, viz zemětřesení v Turecku.
Tady je sport nadávat na vládu, na banky, na vykořisťovatele, ale příroda má nakonec poslední slovo a lidi dokdákají. Tady sice zemětřesení nehrozí, ale ještě může dost mrznout či se i jinak strpčí nečekaně život.
Například dnes mi chybělo necelého půl metru a lítal jsem i v autě s holubama.
nar.soc.
Použil jsem v 06.02.23 14:37 slovo vycepovaný. Když si je připomenu, musím připustit, že jde asi o starý, ale účinný pojem. Můj děda byl soustružník dřeva a nahodile před 120 lety soustružil z javorového dřeva i cepy na mlácení obilí. Práci s cepem už nikdo neovládá. Kdysi v r. 1950 (to jsem měl 10let) mne otec ve stodole učil mlátit cepem. Ve čtyřech pytlech byla sklizená fazula a přes pytel se také cepem mlátila. Bylo zajímavé, jak se s cepem pracovalo. V rukou se držela násada, ta měla na konci přivázaný cep. Úvazek byl ze syrové vepřové kůže i s řemínky. Po uschnutí se kůže srazila a ztvrdla. Obsahovala trošku syrového sádla, což zajišťovalo mazání, aby se úvazek nepředřel. S násadou se pohybovalo nahoru a pracovně dolů až na úroveň mlácené věci tak, aby cep dopadal vodorovně. Opakované pohyby si vynutily otáčení násady v dlani (proto se natírala fermeží). Rychlost pohybu dolů určovala sílu nárazu cepem. Vycepovaný by podle mne mělo znamenat důrazně vymlácený, no pěkně děkuju. Vycepovaný platilo asi naposledy u husitských vojsk, kde okovaný cep při dobré ráně otevřel i pod přilbicí schovanou lebku křižáka. Tedy naštěstí takového cepování se mi nikdy nedostalo.
Zdravím. Hlásím, že nová pračka už pere. Nainstaloval ji syn, já zkouším programy. Mlácení cepem jsem viděla u dědečka, mlátil zrna z dlouhé žitné slámy, kterou pak používal na povřísla.
nar.soc.
Pro 06.02.23 16:52
Rodiče byli nahnáni do JZD od 1.1.1957. Ve stodole zůstaly nevymláceny snopy dlouhého žita. Asi 1000 snopů á 10kg. Když se mlátilo běžnou mlátičkou, to dlouhé žito ji "zadávilo", proto to nevymlátili. Co s tím? Začalo se žvanit o adaptaci stodoly na družstevní konírnu. Byl říjen 1959, jezdil jsem v JZD s traktorem a v jedné stodole ve vedlejší vsi jsem objevil mlátičku "cepovku". Vkládalo se do ní žito napříč, byla široká 2,20m. Dotáhl jsem ji traktorem do naší stodoly, postavil k ní el. motor a už se jelo. Pár lidí k tomu, vkládal jsem žito do mašiny a po vydrolení zrní padala nepoškozená sláma napříč po laťovémm výpadu. Ženy ji svázaly zase do úhledných otepí. Slámu otec prodal do jiného JZD, kde měli zahradnictví a spletli si ze slámy rohože na zakrytí skleníku a pařenišť v zimě. Za slámu byly slušné peníze, které pomohly rodičům přežít zimu 1959-60.
Na slaměná povřísla byl strojek. Dva dlouhé dřevěné žlábky měly čela a v nich otočné háčky. Na háček se zavěsilo asi 10 dlouhých stébel. Zvenčí čela byla klika s ozubeným kolečkem, které otáčelo zmíněnými háčky proti sobě. Jeden točil klikou a druhý kontroloval stébla, aby se dobře zkroutila. Zkroucená stébla se vyjmula a proti sobě stlačila, aby se vlastně samovolně spojila do dvoupramenného povřísla. Z háčků se po spojení prameny strhly a začalo se druhé povříslo. Povřísla se vázala do otepí a počítala na kopy (60ks + úvazek) takto se ukládala, prodávala a vozila dříve na obilné pole k vázání snopů. Svázat cokoli slaměnným povříslem už dnes nikdo neumí, přestože například došky na střechu se vázaly slaměnými povřísly, na ráhnové podklady. Pevný úvazek se dosáhl pomocí špičatého kolíku = roubele, jímž se oba konce zkroutily a podvlékly. O doškách na střechy někdy jindy.
Hanako, byl tam návod? Někdy dávají návod pro několik typů praček a člověk si musí vybrat ten relevantní.
Nar. soc. má se zemědělstvím bohaté zkušenosti. Táta vždy říkával: "JZD 3. typu" a já dodnes nevím, co to je.
Růženko, díky za pobavení, kamínky neměly chybu :D.
Přeji všem krásné únorové dny! :)
nar.soc.
Pro 06.02.23 18:53
Chodil jsem v r. 1956-58 do dvouleté zem. vinařské školy ve Valticích. Tam v předmětu "organizace zem. závodů byla informace o JZD I - IV. typ. Jistě mi prominete po tolika letech a v sabotovaném předmětu značné mezery.
I. typ, bylo zachované soukromé hospodaření ovšem doplněné plánem a pokusem o kontrolu jednotlivců. Roky 1949 - 52) včetně první sjezd JZD, který typy z donucení KSČ schválil.
Přechodně povoleno mít krávu a prasátko s drůbeží, krmení ze svých pozemků. Mzda je v diskuzi.
II. typ, návrhy na scelování pozemků "rozorání mezí", organizace společné práce (jedni potahem ořou, druzí vláčí a připravují na setí, třetí sejí a válejí zasetý pozemek). Mizerně krmené potahy jsou nespolehlivé (roky 1950 - 58) a nastupuje mechanizace orby ze Strojní a traktorové stanice, nápodobně i pokos obilí samovazačem z STS. Stát nařizuje ceny práce pro JZD. K pracovní jednotce se vydávají naturálie, aby si družstevníci mohli chovat prase či drůbež a nevykapali.
Odměňování je naplánované, ale vychází náhodně, jen pokud je provozní úvěr (někde)
III. typ, hospodaří se na scelených pozemcích, odměnou je pracovní jednotka (peníze za úkol nebo hodiny práce), vyplácí se záloha 50% a další až v lednu na doplatky. Staví se společné ustájení = kravíny. Pole obdělávají stroje z STS, z konta v bance se platí faktury a úpadková JZD jsou dočasně (navždy) zaúvěrována, není maso, mléko, zelenina, ale jsou organizovány brigády z průmyslu, brigádnice jsou při tom na venkově zbouchnuté. Připisují se za roztažené nohy jednotky, ale na roční doplatky obvykle zbude málo kolem 25%. Existují naturálie na jednotku pro podporu chovu domácího zvířectva. (od 1958 - xxxx)
IV. typ, stabilní stav, vlastní mechanizace včetně opravářských dílen, kravíny s mléčnicemi, porodny prasat a výkrmny vepřů na jatky, velké zahradnictví = zelinářství i květinářství s vazbami. Také sadařství, vinařství, rybízovny, maliniště a jiné specializace. Nakonec Agrokomplexy viz Slušovice = obchodní činnost s chemikáliemi, dopravou, bankovnictvím apod.
Vyplácí se plné mzdy a naturálie jsou zrušeny.
Zdravím večer po pestrém dni s rodinou bratra a bratranců. Byli jsme jako Hujerovi něco vyřizovat, šlo vše jako na drátkách, nehádal se nikdo - nějaká drobná pozůstalost po dědečkovi - vyřešeno. Není o co stát a poznala jsem, že jsme docela všichni rozumní, domluvíme se. Jednající úředník byl spokojený též. Zakončili jsme to obědem v restauraci a den nějak rychle utekl.
Jsem ráda, že Ninuška je na tom lépe, každé zlepšení zdravotního stavu je vítáno.
Tak zatím pro dnešek dobrou noc. Zajímavé komentáře, zvláště ty odborné.
nar.soc.
06.02.23 20:27 dodatek.
Dnes byl na Novinkách fórek z dávného JZD (volně uvedeno).
Přijde družstevnice z řepného lánu v podvečer domů. Jak se tak motá v kuchyňském průvanu vnímá, že nemá kalhotky. Zavede řeč s manželem. Představ si, dnes bylo na řepě tak horko, že jsem si sundala i kalhotky a nechala jsem je tam na řádku. Ksakru, teď abych s baterkou táhla přes celou vesnici. Ále co bys, mám přece loveckého psa Rolfa, zatím ses nemyla, tak tě očichá a kalhotky donese. Rolf vyběhl a za chvíli kraválu hospody na návsi. Rolf táhne za poklopec agronoma.
Takže jsem s tím III. typem JZD a připisováním jednotek ani nelhal.
S mírným zpožděním ale o to srdečněji přeji všem zdejším kavárnicím a kavárníkům co nejlepší únor a co nejkratší čekání na jaro :-).
nar.soc.
V Turecku je vidět hrůzu levné modernizace. Naflákané mnohopatrové králíkarny, ošizené na materiálu i na konstrukci. Ještěže v našich krajích zemětřesení není, jinak nevím co by z 8mi patrových paneláků zůstalo stát.
Lydie
Opravdu v Turecku je to hrozné. Ty domy vůbec asi nejsou stavěny bezpečně s ohledem na častá zemětřesení.
Jezdili jsme hodně do Černé Hory. Tam také mají zkušenosti se zemětřesením. Tam se ale staví úplně jinak - nám to podrobně vysvětlil náš "domácí"- zrovna v sousedství se stavěl nový dům. /Domácí uměl česky, nějaký čas žil u nás a měl manželku z Čech./
Vzpomněla jsem si na krásné dny dovolené v Turecku a nyní taková hrůza. Zdravím všechny návštěvníky kavárny dnes už zazní dnes už z lazní a přeji všem pohodové dny.
Nině a Alce co nejpříznivější prognózy a vám všem radím neolizujte zábradlí venku pořádně mrzne.
Money - 9 stupňů Celsia, pozor klouže to 🍀
Zdravím vespolek. U nás krásně svítí sluníčko, je -10°C, takže olizovat zábradlí nás nesmí ani napadnout, Fukčárinko. Prostě námraza, venku se musí opatrně chodit. Dnes manžel "pojede" doplnit léky na e-recepty, takže opět zásah do účtu. Co se dá dělat, pokud nás to drží při životě.
Je mi líto těch lidí, kde zasáhnou přírodní živly.
Dobré ráno a přeji jen dobré zprávy z Kavárničky.
Dnes u mězasáhl mráz -10 stupňů - zůstala jsem v domě zamčená, byly zamrzlé oba zámky u venkovních dveří. Ale pomohla jsem si - hned jsem namočila houbičku na nádobí do horké vody a obalila klíč. Za pár vteřin se dalo odemknout. Teď jsem klíč vyndala a pověsila dovnitř, abych předešla šoku. Je to tím, že jsou z verandy, kde není topení, dvojitá nová dřevěná okna se mohutně rosí a navíc vedle jsou dveře do dolní kuchyně, kde se taky netopí, ale je tam plynový kotlík a dodává teplo na okna verandy. Ještě navíc - dveře do kuchyně nejdou dovřít, protože je tam místy vyboulená kovová zárubeň. Je zde hodně rizikových míst, chce to většinou jen minutové zásahy, ale zkušených lidí, a to já nejsem :-)
V Turecku je to jako po bombardování. Počet obětí se již blíží 4500. Hrůza, co dokáže přírodní katastrofa. A to ještě meteorologové v postižených regionech navíc ještě varují před sněhovými bouřemi. Chudáci lidi.
Koupila jsem si sluneční brýle. Jsem teď citlivá na světlo, vítr a prach. Je to jen taková nouzovka. Včera jsem si byla pro pouzdro na brýle, protože do žádného, co mám doma, se mi nevejdou. Z nákupu v Bille jsem nakráčela po schodech dolů k optikovi. Vybrala jsem si obyčejné hadrové pouzdro, které velikostně odpovídalo; to jen aby se mi brýle nepovalovaly v batohu nebo kabelce a nepoškrábala jsem je klíčema. Optik se mně jal vysvětlovat, jak jsou špatné, koupené u Vietnamců nebo v drogerii, že nemají ochranu před UV zářením apod. (co je mu po tom?), hlavně že on má tisíckrát lepší. Podotýkám, že sluneční brýle nenosím od té doby, co mám dioptrické. Kamarádka mi doporučila ještě šňůrku na brýle, tak jsem vzala tu nejlevnější, co měli. 200,- Kč jsem chtěla zaplatit kartou. Optik by upřednostňoval platbu v hotovosti, ale za jeho chování jsem preferovala platbu kartou. 200,- Kč je dostačující útrata. Určitě vím, že když budu potřebovat brýle na čtení, půjdu jinam.
Až půjdu nakoupit, tak brýle využiji. Je to mrazivo, slunečno, sucho, teplota +2°C.
Zdravím. Časně ráno -10 st., nyní slunečno a mrazivo. Pračka má podrobný návod po tento typ, je pro až 7 kg, proti staré je tedy hlučnější, v domku to nevadí. Hrůzu v Turecku sleduji, naši tam mají přátele, snad mimo oblast.
nar.soc.
Včera jsem nepozdravil, tedy dnes přeji dobrý den.
První skutečně zimní den (ráno v 7hod. -8°C). Hromničná zima se konečně ukazuje. Stačí pár dnů silnější ranní mrazy, aby zašlo hodně navlhlých semen plevelů a přezimujících larev a vajíček škůdců rostlin.
V noci se v Turecku opět otřásla země. Lidé tam prožívají katastrofu (kdoví kolik lidí ještě zemře následně), zima, hlad a srab mají žně.
JM
Sice venku mrzne a my se bavíme o žních.
Dovolím si doplnit nár. soc. o moje vzpomímky.
Vyrůstala jsem na dědině, ale naši nehospodařili. Táta byl úředník v tehdejší ZÁDRRUZE, zabývali se výkupem zemědělských produktů.
Pole, které máma podědila /byla jedináček/, asi 4 ha, ihned dal táta do nájmu a brali pacht.
Děda byl kovář, pole byly jaksi navíc.
Takže z těch prací si dobře pamatuji, že jsme s námou cepem mlátily již zmíněné fazole a čočku. a také žito, které se cpalo do slamníků. Kde je máma vzala, to nevím, když jsme neměli pole. Jenom zahradu a malou záhumenku. Po hlavě jsem nikdy nedostala.
U sousedů, v době přede žněmi stál stroj, na kterém se dělala povřísla. Pohon byl na motor. Do takových žlábků, byly čtyři, se vkládala sláma a to se stáčelo nejdříve po dvou a potom dohromady. Sekala se na asi předem nastavenou délku.
Na záhumence jsme mívali mimo jiného ječmen. Táta obřadně sundal z půdy hrabice, šel se podívat na délku stébel a podle toho nastavil jednotlivé tyčky. Potom, když se seklo, máma odebírala a já jednotlivé hromádky nosila na prostřená povřísla, předem namočená ve vodě rybníka. To bylo kruté, já na pole a ostatní děcka se koupala. A ten uzel vázací si také pamatuji: stočit a podvléct.
Tolik moje vzpomínky.
nar.soc.
Pro 07.02.23 11:41
Vážená paní míváte vůči mě vyhraněné názory, ale teď jste mne příjemně překvapila.
Zádruha bylo obchodní a zásobovací družstvo se značnou působností. Pozvedlo meziválečné zemědělství odbytem prodejné produkce, čímž hospodáře motivovalo. Navíc dodávalo uznaná osiva později i zem. stroje, vše i na splátky (tedy na podnikatelský úvěr). Komunistické experimenty s družstevnictvím funkční Zádruhu zničily, její majetek stát ukradl bez náhrady i restituce po r. 1989.
Suché luštěniny se lehce mlátí, což u zaschlé pšenice či porostlého žita nikdy bez námahy nejde.
Se říká "žito je bito" ( následně výprask jako u žita). Nezmínil jsem potřebu namočit před vázáním slaměná povřísla. Já to už nezažil, vázali do provázkových povřísel a později koupil táta samovazač za koně. Slaměná povřísla jsem zažil na Slovensku na fuškách při výmlatu obilnin kombajnem záhumenkářům. Lidi se obávali pracujícího stroje, přinesli svázaný snop, rozšmikli povříslo a hodili snop na žací stůl. Kdo to uměl, bylo dobře, strašpytel hodil neroztřesený snop pod vkládací šnek a už se stálo a stroj bylo nutno ručně protočit zpět, škvírou cca 12-15cm půlmetru objemný snop projít nemohl. Tam na místě mi ukázali, jak se uváže slaměné povříslo.
Děkuji za připomínku, už nás není mnoho, kdo o věci dovedeme relevantně informovat.
Lydie
Přeji krásný večer.
Kavárna cestuje časem - venku mráz - tady je horko - prostě jsou tady na programu žně. Mohla bych také psát- bydleli jsme na samotě - měli jsme 10 ha polí, les...koně, krávy atd.
pro nar.soc. 7.02.23 12:08
Ano je víc než dobré, ze jsou tu ti, kteří dokáží relevantně informovat, jak píšete.
Mám rodiče, kteří jsou staří 70let, ale jejich informovanost o době víc než dávno minulé, již relevantní není, bohužel stáří a demence se hlásí, važme si těch, kteří ještě takoví nejsou a dokáží to dokázat ve svých relevantních komentářích.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varuje před jednou šarží léku Fraxiparine, která se dostala mezi pacienty. Odborníci u přípravku evidují závadu v jakosti. Lidé by stahovanou šarži neměli vůbec užívat.
Varování před šarží léku Fraxiparine vydal SÚKL v úterý. Přípravek lidé užívají k prevenci tvorby krevních sraženin v žilách nebo jejich léčbě. Jedná se o šarži číslo 8297.
Kvůli závadě v jakosti úřad lék stahuje z oběhu. "Důvodem je riziko přítomnosti prázdných stříkaček v balení," informoval na webu Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/488781-pozor-k-lidem-se-dostaly-vadne-sarze-leku-proti-krevnim-srazeninam-nemate-je-doma?campaignsrc=tn_clipboard
Hezký večer. K těm dávným vzpomínkám. Mne vždy fascinuje, když se ke komunistické minulosti vyjadřují experti ve věku 35 let, kteří v komunismu nežili. Jak říkával náš pan učitel filozofie: Dějiny píší vítězové. A podle toho i výuka ve školách, zase nalívání, ale tentokrát z druhé strany.
Kamarádka měla staršího tatínka, který byl sedlákem. Měli pole, louky, koně. Když k ní přijdu, dýchne na mne minulost. Na stěnách v bývalé stodole je rozvěšeno zemědělské nářadí, které ani nevím, jak se jmenuje. Vztah k hospodářství, zahradě jí zůstal. Sadí, pěstuje, chová slepice, králíky, má čtyři kočky, teď už jen jednoho psa a velkou zahradu. Ledničky má napěchované masem, ve sklepě hodně zavařenin a kompotů, brambory, 40 olejů do fritézy, stejně tolik piv. Manžel je těžce nemocen, všechnu práci, včetně sekání trávy, zastane sama, event. jí pomohou známí. Žije tím. To je její způsob života.
A měli prase. Dostávali jsme výslužku. Jednou jsme si hrály na kovboje, prase osedlaly, vyrazily z chlívka. Praseti se nohy rozčapovaly, ale nepadlo. Její maminka nás tenkrát pěkně zpucovala.
Pro Mirijam..S kamarádkou od sousedů jsme pásávaly na palouku klidnou krávu Stračenu. Jednou jsme kravičce upletly velký věnec na krk a malé na uši. Stračena důstojně nakráčela na dvůr, měly jsme dojem, že se jí obdiv líbí. Přísná babička nás chtěla hubovat, že si děláme ze zvířete legraci, ale hlasitý smích všech přítomných nás zachránil. Tu květinovou krásu dostala kravička do žlabu.
Lydie
Pro Hamako - Také jsme s bratrem pásli krávy - měli jsme jich 7. Jednou jsme jich domů přihnali jen 6. Už bylo skoro tma, tak jsme tu zatoulanou šli hledat. Klidně ležela v takovém remízku a ani se ji nechtělo domů. Jmenovala se Červa. Dobytku se u nás nedávala "lidská" jména.
Už jste viděli kometu? Já jen na fotce, co fotil pan Horálek a je otištěna na seznamu,
Přeji všem dobrou noc.
Dobré jasné a mrazivé ráno, ráda vcházím do teplé a příjemné Kavárničky. Dnes je ráno -8 a je to znát. Ale je také dobré, že mráz vymete a poničí škůdce.
Jsem už letitá, takže se ráda kochám vzpomínkami na to, co bylo na dědině zvykem i nutností. Jako děti jsme taky občas prováděly piškuntálie, hlavně u strýce, který měl koně a velkou zahradu s mnoha záhonky. Plelo se, jednotilo, u lysické babičky jsme jí chodili pomáhat jednotit řepu v JZD i sklízet - dojeli jsme naším autem a hrbili hřbety na obou latifundiích.
Prováděli jsme se sousedními dětmi lotroviny, tehdy se hned nehrozilo policií, ale řemenem ;-))) Zasloužené rány opravdu padaly a dodnes na některé "výsluhy" vzpomínáme, i když tehdejší děti jsme už po sedmdesátce.
Přeji co nejlepší celý den, dnes mám rušno, zase zamrzlý zámek u dveří, ale zahřátý vytažený klíč mě dostal ven z domu. I teď se musím učit ;-)))
Pro Lydii a Diviznačku:
Jako malá jsem se chodila koupat k řece. Po úzké pěšině jsem často potkávala krávy. Jak já se jich bála a scházela jsem dolů po svahu k řece. Mamka říkávala, že splašená kráva je horší než splašený kůň. Kráva tě rozdupe, ale kůň přeskočí. A jaká to byla nádhera, když se plavili koně. Vypadali tak vznešeně. Hrozně se mi líbí, ale bojím se jich dodnes. Jedna postižená holčička, o kterou se 2x v týdnu starám, má předepsanou canisterapii (kontakt se psem) a hypoterapii (kontakt s koněm). Rehabilitace s koníkem jí pomáhá ke zlepšení držení těla, dotek živého tvora působí blahodárně na její psychiku. Vysadíme, sesadíme, já se tvářím jako hrdina a holčička s asistentkou absolvuje půlhodinové kolečko.
nar.soc.
Pro Myrijam.
Krávy se neplaší jen tak. Obvykle reagují např. na bzukot střečka = velká moucha, jejíž larvy cizopasí na zvířeti v podkoží u páteře a tvoří se bolestivé boubele, kde larva vyžírá tkáň. Skot dobře rozpoznává vysoký tón bzukotu samičky střečka, která potřebuje na kravskou srst naklást vajíčka. Kráva bezhlavě prchá, ale mouše neuteče. Tomu útěku se říká střečkování, zejména kravský potah byl v tomto stavu nebezpečný. Střeček se vyskytuje na pastvinách, kde dospělé larvy skot opustí, spadnou na zem a v zemi se zakuklí. Z jara vyleze moucha a vše se opakuje.
nar.soc.
Pro 08.02.23 12:34
Hraní se zvířátky jsem naposledy viděl u dcery. Vdala se za zootechnika na školním statku. Narodila se jim holčička (dnes 25let x 115kg). Na hraní jí otec donesl sexovaná kuřata - kohoutky.
Běžně je házeli do igelitových pytlů a po zavázání se udusili (bylo to plemeno produkčních klecových slepic). Holčička při hraní s kuřaty polovici udusila dlachněním v dlaních. Když jsem to viděl, nadal jsem dceři, ty toto dovolíš? Abys nelitovala, až tě vezme dospělá dcera do ruky!
Pro nar.soc
Moc hezky se vyjadřujete o své vnučce, gentlemana vskutku nezapřete 🤢
nar.soc.
Pro 08.02.23 14:38
Ryjete pěkně, jak řekl ve filmu Zd. Štěpánek v postavě Mikuláše Dačického, kdo chce rýt, ať jde do Malína rýt křen.
Pro nar.soc.
To jsem nevěděla, že krávy mají takového nepřítele. Jednou jsme byli s dětma v Šiklově mlýně, ve westernovém městečku ve Zvoli nad Pernštejnem a tam cowboyové chytali mladé býčky do lasa. Jeden býk prorazil ohradu, lidé se rozprchli do všech stran, naštěstí se nikomu nic nestalo.
Pro Lydii
Maminka té mé kamarádky vždycky v určitý čas měla v košíku malá kuřátka. Ráda jsem je hladívala. Kuřátka byla taková jemná, žluťoučká, rozčepýřená, vystrašená. Ta paní s mojí babičkou a se mnou draly peří a ony při tom zpívaly smutnou písničku Osiřelo dítě. Dodnes na to nostalgicky vzpomínám. I jak společně háčkovaly. S nimi jsem se poprvé pokoušela uháčkovat malé záclony.
Zítra brzy ráno zase na zákrok a korekci druhého oka. Snad se zadaří.
Zdravím všechny a hezký večer. Přituhlo tu a zítra má být prý až -12°C v našich končinách. No, věřte rosničkám.
Pro:
Anonymní řekl(a)...
Pro nar.soc
Moc hezky se vyjadřujete o své vnučce, gentlemana vskutku nezapřete 🤢
08.02.23 14:38
*******************
Vám se zdá že není gentleman vůči své vnučce? A proč? Copak dědové si nemohou říkat svůj názor, nic hanlivého na komentáři pana nar.soc. není, nebuďte zaujat/tá.
nar.soc.
Pro paní Mirijam.
Operace se nepochybně povede, jsou tam šikovní. Hlavně, až půjdete po operaci odtud, tak si zakryje šálou půlku obličeje se zalepeným okem, abyste nenachladla. Hned hupsnout do vytopeného auta a nezdržovat se venku je nutnost.
Zdravím vespolek a moc děkuji za pěkné informativní komentáře (i rady), které mi v mnohém připomínají dění v naší rodině v dětství a mládí. Dokud máme vzpomínky, je dobré se o ně podělit. Život ve vesnicích i městech se mění a mladí už mnohé nebudou znát.
Je mi líto každého zmařeného lidského života, je vidět, že není potřeba válek, příroda vše řeší po svém. ♥
Krásné jasné ráno všem, zdravím do Kavárničky a vidím různé komentáře ze života.
Dnes čekám rehab. sestřičku místo včerejška - včera jsme jely se sousedou nakupovat a středeční cvičení jsme přeložily na čtvrtek. Sestřička chtěla, že jí mám dát vědět, že kdybychom ve středu přijely dřív, tak by možná to cvičení stihla. Jako na potvoru - přijely jsme, stojíme v obci a najednou se kolem auta prosmykne ona sestřička. Neviděla jsem dozadu, jinak bych ji zastavila a mohly jsme to odcvičit ;-)
Dnes je pořád -6 a mrzne fest, už jsme byly na vycházce, taky se rozfoukává severák. Dnes budu normálně vařit a jíst - udělám rajskou polívku a pečený vepřový ocásek pěkně masový, budu mít porce ještě dva dny. Tam kde vařím mi dlouhý radiátor málo topí, tak se tam zdržuji krátce a vařím na dva dny a taky tam musím dost větrat, aby mi zdi nezplesnivěly celé. Zato v "zadnici" je jako v lázni - jsou tam trubky etážového topení nahoře s horkou a dole vlažnou vodou, teploměr mám v ložnici, kde je tak akorát ;-)))
Lydie
Přeji krásné odpoledne.
Tady je jasno, fouká vítr a je 0°C.
Má uvařeno - brambory a smažené rybí filé. Čekám, až přijdou zájemci na oběd. Mělo by nás být celkem 5.
Tak zatím "čučím" do PC, co kde nového.
Zdravím Lydii, ty čekáš na strávníky, já už jsem po O: měla jsem rajskou polévku s trubkami, vař. brambory se zeleninou. U mě nikdo na jídlo nečeká, ale vím, že kuchařka ráda čeká na pochvalu za své umění a konečné papu. Tak všem přeji dobrou chuť.
Jdu ještě kouknout, jak chutná ptáčkům vyloupaná slunečnice a jak mají ozobanou tyčku loje se semínky. Je to podívaná a v mrazech to přijde ptáčkům vhod :-)
Zima -6°C, pěkný samec. Doporučení pana nar. soc. mi přišlo vhod. Jela jsem zachumlaná jak sněhulák. Ještě že máme vyhřívaná sedadla. Dnes jsem to nějak více cítila, ale proběhlo to úspěšně. V pondělí na kontrolu. A to zvíře, které jsem držela v rukou, abych se uklidňovala byl zelený drak.
Nepoužívám prášky, takže stačil jeden Lexaurin, nakapala jsem do druhého oka, natáhla budíka a světe div se, prospala jsem jedno kapání.
Ve 2 hodiny jsem se vybičovala, uvařila volská oka a dala si můj oblíbený špenát s knedlíkem. Zabijačkovou polévku jsem měla tak hustou, že v ní stála lžíce.
A teď už najedu na pravidelný režim.
I před inaugurací musí být člověk aktivní, říká PP.
Zdravím kuchařky Lydii, Diviznačku a nadhled paní Růženky.
Lydie
Mirijam - tak to je dobře, že proběhlo OK.
Diviznačko - na pochvalu nečekám. Když jsem dělal minule štrůdl, tak jsem přemýšlela, kdyby se ty štrůdly za ty všechny roky, rovnaly pěkně do délky, třeba na cestičku, tak to už by bylo pěkných pár metrů. Bratrův kamarád, ještě jako kluk, když u nich pekli štrůdl, tak on si to nekrájel, ale vzal a jedl celou "štricku" a říkal, že má půl metru štrůdlu.
K Miriam - 09.02.23 15:34
Kapu kapky na zelený zákal téměř celý život, tedy skoro 20let, operovat se to nedá a ve stáří se přidává k němu i šedý zákal a když máte k tomu ještě jedno oko tupozraké, vězte, že vaše současné vzniklé problémy s očima snad u vás brzo budou vyřešeny, někdy to řešit nejde. Ten zelený drak co vám daly na uklidnění do rukou by mě zajímal, vím, že se dávají nedonošeným dětem pletené chobotničky, ale tohle by mě zajímalo, zvláště když nemám oči tak v cajku jako vy.
Děkuji za informaci.
Lydie, štrůdl je fajn. Mám tu jablka ze zahrádky. Na konzum je toho hodně, udělám také štrůdl. My říkáme štrycla chleba. Je to celý chleba.
K Anonymní 09.02.23 18:01
Od dcery kolegyně (30 let) má také zelený zákal a cukrovku. Na druhé oko přestávala vidět. Šla také do Neovize na operaci, kterou jí dělali v úplné narkóze, byla mnohem komplikovanější, ale operace se zdařila, byť museli reoperovat a chodí bez brýlí, i když kvůli glaukomu chodí na pravidelné kontroly a léčí ho.
Vždy dávají nějaká zvířata. Moje známá, od které jsem měla doporučení, říkala, že svírala v ruce malého, hnědého, chlupatého medvídka. Myslela jsem si, že si ho vzala z domu, protože měla i nějaké svoje další prášky na uklidnění (podávají 1 Lexaurin). Nejspíš malého jemného plyšáka dávají všem pacientům. Já jsem poprvé nerozpoznala, jaké zvíře jsem dostala. Ale je to uklidňující.
nar.soc.
Když jsem byl na operaci v Neovizi, měl jsem obavu. Dělají operaci za prachy (nabídka lepších čoček proti těm placeným pojišťovnou) což mne moc netěšilo. Že to bude bezbolestné, tomu jsem ani nevěřil. Seděl jsem v čekárně před operačním sálkem v bílém plášti s rozkapaným okem a čekal na zavolání. Říkal jsem si je dobře, že budou rýpat napřed v pravém oku (to mám vrozeně přivřené) a když tak mi zůstane lepší levé. Lepší je i možná bolest než přisleplé mžourání. Vzali mne dovnitř posadili na křeslo, sklopili je a hlava se opřela vodorovně o podložný polštářek. Přehozená rouška a vystřiženým otvorem umožnila přiložit aparátek na zajištění víček a rozkapáním oko znecitlivit, vše bezboletně. Pak jen jemné operační odstranění čočky a vložení té zakoupené. Zavření a zalepení oka, posazení a odchod. Svlečení pláště, přezůvek, převzetí kartičky a odchod s receptem do místní lékárny. Po vyzvednutí umělých slz odjezd domů. Žádná bolest, ani náhodou.
Lydie
Tak plyšová zvířátka jsem si oblíbila, až když byly naše děti malé. /jako děti jsme měly jednoho medvěda, kterého přivezli "Pražáci", kteří k nám jezdili ve válce i po ní pro potraviny./ Nyní mám na gauči asi 5 plyšáků kvůli vnoučatům. Další mám uschované ve skříni, protože na gauči by toho bylo moc.
Lydie
Ještě k těm "Pražákům". To byla obyčejná rodina - měli 4 děti. Ve válce jezdili dolů do vesnice na "letní byt" k jedné rodině, pak už tam nebylo místo, tak bydleli u nás na "výminku", protože dědeček i babička zemřeli.
S rodiči se spřátelili, my jsme kamarádili s jejich dětmi - ti starší s mými staršími sourozenci, ten nejmladší byl starý jako já.
Tak k nám jezdili i v padesátých letech, kdy se daly na vesnici sehnat potraviny a také tam bylo krásně - prostě na samotě u lesa. V roce 1961 naši museli vstoupit do JZD. Oni k nám přes to jezdili, tak dvakrát do roka jen tak na návštěvu - už ne všichni - děti už byly dospělé ap.
Lydie
Ta "Pražská paní" vzpomínala, jak jednou ve válce jela vlakem s dcerou od nás do Prahy. Pochopitelně vezla "proviant". Ve válce se nic takového nemohlo činit. Ve vlaku s nima seděl mladý německý voják -mluvil česky - byl z nedaleké vesnice od nás - to už byly Sudety. Bolely ho zuby. Paní mu nabídla francovku na zmírnění bolesti.
Průvodčí ve vlaku /poznala, že vezou určitě nějaké potraviny/ tu naší paní varovala, že v Paze na nádraží je "šťára" a kontrolují zavazadla, ať si dá pozor, aby ji to nezabavili. Paní se strachovala, jak projdou.
Na štěstí, ten voják byl galantní a z vděčnosti za tu alpu, paní pomohl při vystupování s kufrem, ona nesla jen kabelku a tak si jich německá hlídka ani nevšimla a tomu vojákovi ještě zasalutovali.
Dobré ráno, dnes mimořádně mrazivé. Jdu se do Kavárničky ohřát do lidského tepla a zdravím všechny, kdo si také dopřávají pohodlí a nápaditosti společného setkání v Kavárničce.
Na chráněném dvoře bylo dnes -9 stupňů, a to jsem odečítala až v 8 hodin. Mrazivý vítr tomu přidává. Není divu, že ty moje "vejcometky" mají poruchu, protože přicházejí do vymrzlé kůlny. Mám je i tam zahrazděné - průlez jsem pozavřela povalenou stoličkou, přece jen to pomohlo. Je tam teď přece jen snesitelněji, ale vajíčko neočekávám. Ony mají co dělat, aby se zahřály samy. Otevřela a vystlala jsem slámou jeden kotec v "nové" králíkárně a ony se tam schovávají, mají ze všech stran přece jen ochranu proti severáku. Je jich 5 a zkušený kohout, už i on se tam naučil chodit, dlouho tomu nevěřil.
Dnes konečně dokončím práci s tříděním dokladů. Včera jsem zabrala a skoro všechno probrala. Ale večer jsem našla ještě jednu hromádku, takže dnes jak jsem rozjetá, tak to švunkem dokončím a odleví se mi.
Je sice jasno a svítí sluníčko, ale je "zubaté", takže na velké procházení to dnes nevidím. Asi se pustím do pečení vepřového ocásku, spíš křížové části, pěkně masité. Už bych si zasloužila chutné voňavé masiko, těším se na to. Určitě si u pečení postojím, abych nezískala "černou" pečínku ;-)))
JM
Pro Kitty - nesmíš chodit k počítači. Můj nedávný problém - šlo to i s kastůlkem. A pak už jen vyvětrat.
Dobré ráno. V 7.00 h jsem odkryla náplast. Už vidím stejnoměrně, trochu mlhavě. Postel jsem ale opustila až o půl deváté. Jsem ráda, že to mám za sebou. Podruhé jsem to více cítila, protože nejspíš to nebylo úplně umrtvené, časově víc jak o půl hodiny kratší. Nejspíš asistovaly "žákyňky", protože když mi vlily dezinfekci, polovina se mi hrnula dolů po tváři. Instinktivně jsem si to chtěla utřít. Hrozilo, že budu mít i halenku špinavou. Paní docentka mne jemně upozornila, že si nemám sahat na obličej, že to utřou. Ještě mám vše rozmazané, ale to si sedne.
Plyšáci jsou vděčná zvířátka. Syn, když se narodil, dostal velikého plyšového medvídka. S tím spával i v postýlce. Pak přibyly další. Opička Žofka, zajíček, kocour, tygr apod. Medvědi byli moje specialita. Některá mám dodnes. Vnoučata mi tu ponechala nebo dala čerta a plyšového melouna, získaného za nákupy v Bille.
Táhne mne to ven. Máme tu sluníčko, kolem 0°C, ale nejspíš bych měla ještě dnes zůstat v teplíčku. Chybí nám akorát pečivo, ale to přítel zvládne. Vzal si dnes dovolenou, tak bych se měla nechat opečovávat.
nar.soc.
Dobré odpoledne.
Včera jsem měl den blbec. V zimě nosím zateplené nazouváky s bočním zipem. Na pravé botě se začal zip samovolně rozepínat. Jezdec nahoře a zip roztlemený. Co s tím? Opravář bot dávno dílo zapíchl, tak nastalo samodělo. Prohlídl jsem to lupou a zjistil dost vydřeného jezdce (mosazný), který správně nezasunuje obě půlky zipu. Vzal jsem kleštičky, že jezdce trošku stlačím. Jenže pořád nic a najednou ric a jezdec se zasekl. Nezbylo než pilkou jezdce rozšmiknout. Našít nový, ale kdo a kde. Domácí šicí stroj to nezvládne, původní svrškařský po matce je v komoře rezavý a nepohyblivý. Tak zkusit nasadit nového jezdce. V Galanterii jsem se šuplerou v ruce vybral nerezový (prodavačka mne zrazovala,to už nespravíte). Uštípl jsem horní zipové dorazy a začal klopotné dílo. Ještěže mám po dědovi velkou jehlu na pytle, jehlou jsem jednotlivé zoubky zasouval střídavě do jezdce ze zadu. Nakonec se věc skoro povedla, akorát (to se nedá dopředu spočítat) bylo na jedné straně 7 zoubků a na druhé jen 5. Tak znovu, nasadit jezdce a jehlou to pořádat, zbyly zoubky 6 : 5, kurva krám a zase znovu. Po třetí zbylo 5 : 5 a zip byl funkční. Ještě místo dorazů nahoře 10x prošití režnou nití na obou stranách. Jako důchodce mám čas a snažím se šetřit. Zjistil jsem, že v Olympii u Brna je opravna, kde všijí nový zip cca za 150Kč, ale nikoli na počkání. Musil bych tam dvakrát. Bota jménem Melichar mne naštvala, ale zpacifikovaljsem ji, dnes už sloužila na cestě do Penny a spolehlivě.
Pane Ivane, jak to tak čtu, vás bych tu potřebovala. Umíte si skoro se vším poradit a taky nám svoje zkušenosti dáváte sem. S tím zipem bych si neporadila, takové šuchtáky nemám.
Ale dnes jsem utrpěla vítězství - všechno slepičí osazenstvo se usadilo v kotci králíkárny, mají tam docela "vytopeno" svými těly a už se nebojí, že se kotec zavře a budou vyplašení. Dokonce "káply" 2 vajíčka, už se projevuje, že jsou v teplejším a chráněném prostředí :-)))
Dnes jsem i vyprala, papírování mám hotové = vítězství nad odkládáním ;-)))
A jdu si uvařit SVAŘÁK čaj švestkový - moc mi chutná, koupila jsem si ho krabičku v Penny a vyloženě si labužím.
Dnes jsem raději nepekla maso, abych si nevyrobila černouška ;-)))
Lydie
Přeji krásné odpoledne.
Tak čtu, jak jste všichni pilní.
Ivane - jste jednička - tak si pěkně poradit se zipem.
Já jsem uvařila, strávnici se najedli /bylo nás 5/ - myčka umyla a já čučím střídavě na TV a počítač. Ještě musím upéct perník - na celý víkend tu budu mít dva vnuky, tak ať mají co mlsat.
Zdravím vespolek. Pěkně jsem si početla. Jste pilní, šikovní. Já jsem včera vyprala a pověsila a sušák drobné prádlo, dnes pokrývku, prostěradlo, deku mikro. Ještě zítra (kvůli místu na sušení) vyperu mužovo povlečení. Vera jsem uvařila kolínko, jak se psala, sulc -prý bez chuti - málo osolený, prostě dietní, abych jej mohla jíst i já. Manžel ať si ho přisolí, připepří, já si dávám jen trochu octového láku z okurek a chutná mi s chlebem.
Ono je pořád co dělat, jde mi to pomalu a musím dost často "měnit" polohu těla. Jen jednu radost jsme měli, krátce nás navštívil syn-l., tak jsme probrali co je nového doma. Chuderka snacha je na nemocenské- odešel jí hlas, ohlásily se průdušky. Je to nepříjemné. Kdy už těm nemocem bude konec.
Pane Ivane s tím zipem jste mne velmi pobavil. Jste šikovný.
Dnes jsme si dali smažený sýr z Goudy, hranolky a tatarku. A zabijačkovou polévku ze včerejška. Nemělo to chybu.
A četla jsem pěkný vtip:
Proč mě nazýváš alkoholikem?
Vyrábí se pivo z chmele? - Ano.
Slivovice se vyrábí ze švestek, že? - Ano.
A whisky z kukuřice? - Ano.
Vodka se vyrábí z ječmene, že? - Ano.
No, pak jsem vegan, ne alkoholik ... 😁🤣🤣
Na to, že Liga otevřených mužů vyhlásila Suchej únor, což znamená celý únor bez jediné kapky alkoholu to sedí.
nar.soc.
Se zipy mám letité zkušenosti. Manželce i dcerkám se většina zipů časem zasekla, no ženské. Nosí jemnější hadříky a přes ně bundy se zipem. Žádné štráchy, jezdce dole nasadí a škrk už je hadřík v zipu a zoubky někdy vybočí. Návrat domů s lamentací, většinou stačí mýdlová voda, pokapat zadrhnutou látku a jezdec se sesmekne. Následně se zoubky zkontrolují, případně zmíněnou jehlou trošku porovnají a tekutým mýdlem se zip namázne. Chvíli je pokoj, než zip zase zaschne a tak pořád dokola. Na botě je to lepší, zip se natře mazdlem na boty nebo nakápne olejem na kůži a vydrží bez kontroly i rok. S trpělivostí lze zip navléci do jezdce i "zespodu" za pomocí silnější jehly a dobrých očí.
Pro paní Kitty.
Už jsem Vám jednou radil připravit slepicím krmné těsto z nějaké mouky (někde z výprodeje) a kvasnic, nechat v teple rozkynout a slípkám to předložit na noc. Vhodné by bylo i přitopení el. ohřívacím zářičem v malém ustájení. Vše nachystat na předjaří, u Vás tak za 10dní.
nar.soc.
Teď tu byla dcera (nar.1965), ještě to má do důchodu dost dlouho. Radili jsme se, že jí chci darovat pozemky v jedné polní trati celkem asi 30000m2. Navrhuji, aby trvala dál na úřední HTÚP a jednotlivé parcely se úředně sloučily do jednoho celku. Ten následně oplotit a uvnitř nabídnout "brňákům" na zahrádky m2 á 3kč nájem. Měla by to lepší než spoření k důchodu, zaplatí daň z nemovitosti a postupné oplocení. Čisté mergle se jí budou hodit na dožití.
JM
Pro nár. soc.
Nevím, jak budete úspěšný při slučování pozemků?
Já jsem neuspěla ani při digitalizaci katastru i když se jednalo o stejnou bonitu.
nar.soc.
Dobrý den
Pro 11.02.23 8:57.
Čekám na HTÚP už 22let (kdy jsem směnil pozemky se ZD, abych je měl v jedné trati, což se mi zdá pro sloučení jednoduché (mohou to udělat na stole úřadu) nechal bych to v terénu vyměřit na své náklady. Jenže vlády žvaní, dopisoval jsem si s Jurečkou tehdy min. zemědělství a přišel kovid.
Šel jsem na zastupitelstvo, protože obec žádala o HTÚP (už třikrát jsem podepsal souhlas). Celý problém je, že napříč mými parcelami vedou řádky stromů = moldavských meruněk a nelze to nijak obdělat než jen po Jezeďácku tj. napříč. Napíšu min. zem. Nekudovi, že by si měl pospíšit s tím komunistickým paskvilem už je to 32let a pořád kulový. Ukradení do honu bylo s terorem státu během roku a náprava slíbená zákony z r. 1991 není dosud. Jak dopadnu se uvidí. Napíši dopis do veliké obálky a červenou fixou adresu s nápisem "do rukou ministra, neodkládat pod trestem".
Trestem bude fotka té velké popsané obálky, kterou bych poslal později (když na to hodí min. bobek) novinám a TV, aby to rozfoukali.
Zdravím vespolek. U nás 1°C, skoro bílo. Vypráno povlečení z l postele (poslední), už dole schne. Oběd hotov. Polévka s kroupami, bramborový salát, tilapie a já případně sulc pak na svačinu.
Co se týče scelovaní, pokud jsou pozemky vedle sebe, tak to jde, ale takové ty nudličky kdesi rozfrckané jsou akorát na možné rozlohy sloučení a "odprodání" zájemcům. Většinou to nestojí za to. Poplatky jsou kolikrát vyšší než hodnota všech pozemků. I to se stává.
Zdravím všechny. Po ránu jsme tu měli -2°C. Růženka psala tilapie, musela jsem se podívat, co to je. Chutná jako pstruh? Dnes přítel peče kuře s rýží, nějaký okurek se tam určitě najde. Včera jsem strouhala jako divá mrkev, petržel, celer a přidala jsem lahůdkovou cibulku jako směs pro přípravu na polévku. Krabičku jsem uložila do mrazáku. Je to pohodlnější a rychlejší vaření. I když čerstvá by byla samozřejmě lepší. Na zavonění stačí čerstvá majoránka, petrželka nebo bazalka.
Pokud jsou pozemky u sebe bez nějakých práv třetích osob, tak by to neměl být problém.
Lydie
Přeji krásnou sobotu.
Tady je +2°C, zamračeno.
Tak čtu o starostech s pozemky. Tak to my máme už dávno vyřešeno a je to tak dobře. Nějak by se mě už nechtělo běhat po úřadech ap.
Tedˇ si v klidu sedím u PC a čučím, co kde nového.
Stačí, že se mě zdál "blbý sen". Zdálo se mě, že jsme na výletě v Neapoli, a že soptí Vesuv /naposledy vybuchl v r.1944 /. Zdálo se mě, jak padají kameny až do města, tak jsme si nějaké nasbírali a šli na nádraží, že tomu běsnění ujedeme. To jsou sny,že?
V Neapoli jsme byli několikrát. Na Vesuvu dvakrát. Také mám z té sopky pěkné kameny doma vystaveny.
nar.soc.
Pro 11.02.23 12:52
Viděl jsem ukázku z němého filmu, jak šlo procesí zaříkávat v Neapoli (1944) pomalu se šinoucí val z lávy s kopce do ulice. Pamalu ale neustále se pohyboval 10m vysoký val uvnitř rudé lávy. Baráky vyklizované nahonem se pomalu hroutily do ulice. Objevilo se procesí s ministranty s křížky, za nimi nosiči se sochou na nosítkách a za nimi kněz v ornátu s monstrancí, kterou pozdvihoval směrem k té lávě. Jenže láva zasáhla asi nějakou větší nádobu ( hasební káď) s vodou, pára se nahromadila pod valem lávy a najednou bác, zařaly lítat kusy lávy přes střechy až k fráterovi. Bůh sem Bůh tam, ministranti zahodili křížky, nosiči zahodili nosítka, kněz zahodil monstranci, pozvedl si oděv a všichni trap pryč. Na boží ochranu a tím míň zázrak zapomněli. Sledovali věc ze 100m vzdálenosti. Když se vše na chvíli zklidnilo vrátili se a rychle posbírali, co kdo chytl. Dřevěná socha na nosítkách to nepřežila, zůstala na ten boží boj s pekelnou lávou sama v ulici. Z toho je pro mne zřejmé, že žádná boží ochrana neexistuje, vysvětlení? Bůh totiž není.
Lydie
Ivane - to nikdo neví, zda Bůh existuje. Je to jak v tom starém vtipu - jak komunista říká křesťanovi, co bude dělat, až po smrti zjistí, že tam nikdo takový není. Tak on říká, nic - horší to bude s tebou komunisto, až zjistíš, že tam někdo takový je.
Na sopky se je lepší dívat z dálky. Viděla jsem Etnu v noci, jak po úbočí stéká široký proud lávy a krásně svítí. To se mi líbilo. Blízko bych být nechtěla a ani bydlet někde v dosahu "té potvory".
Také jsme byli u Vesuvu a dívali se do chřtánu země. To teplo a drobné jiskřičky, tak nějak si člověk představuje peklo. Byla tam páska, za kterou se nesmělo. Koupili jsme si lávového černého vlka. Úchvatný zážitek.
S vírou je to složité. Boha nikdy nikdo neviděl, ale také neprokázal, že neexistuje. Jakýsi filozof řekl: "Kdyby nebe nebylo a pekla, vymyslel by si je člověk sám."
Pokud Bůh je - kolik mu je vlastně let?
Člověk prý má něčemu věřit, k něčemu se upínat, pokud nevěří v sebe, potřebuje víru v někoho/něco jiného. Je to prý hodně podobné s tím, že si lidé myslí, když někdo umře, že je v Nebi, anebo na mráčku. Copak by se tam všichni zemřelí vešli? I takové mají názory lidé.
Míra
Byli jsme na Vesuvu, Etně, Stromboli, atd. a nejvíc jsme se nakonec báli při bouřce v Jeseníkách. Bylo to peklo nebo nebe, Bůh nebo ďábel? Krása nebo děs: Je to v hlavě nebo kde?
Míra
A pokud je Bůh jen v kategorii víry nebo nevíry, jak dokázat, že existuje nebo neexistuje?
Pro Anonymní 11.02.23 21:00
Bůh nemá věk. Jakou má podobu? Hodný dědeček Otec s plnovousem, mladý 33 Ježíš, duch (podle katolicismu ve jménu Otce, Syna i Ducha sv.), nebo jako Kršna hrající na loutnu, nebo jako jeho další převtělení, nebo žena. Není podstatné, jak si ho člověk představuje. Je to jen obraz nebo předobraz. Člověk potřebuje nějakou víru, aby jeho život měl nějaký smysl. Každý se chce dostat do Nebe. Nikdo se nechce dostat do Pekla. Je pravda, že ani z Nebe ani z Pekla není návratu? A co vlastně odchází do Nebe nebo Pekla? Tělo určitě ne, to je pochováno v zemi nebo spáleno na popel. Prach jsi a v prach se obrátíš. A sejdeme se na onom světě, jak mnoho lidí doufá? A poznáme se? Sejdeme se, budeme se míjet, ale nepoznáme se, budeme jiná entita. Jen budeme k sobě nám z neznámých důvodů přitahováni.
Faktem je, že jsme sem odkudsi přišli a odcházíme neznámo kam.
Míra
Pokud jde o fakta, bude to asi tak: nevíme, odkud jsme přišli a nevíme, kam odcházíme. Jinak se nejedná o fakta, ale o ?
nar.soc.
Zatím některé společnosti dospěly do stadia, že lidé jsou si rovni. Jenže lidé mají historicky mnoho božstev. Jak se to srovnává? Lidé se kvůli božstvům mezi sebou mlátí s vědomím, že "bojují za boha", což je další blbost. Věřit si může každý čemu chce, ale nesmí se dotýkat jiného.
Jak je možné, že Alláh je zde asi od r. 500, katolický Bůh je zapsán asi od r. 1 n.l. , ale hebrejský bůh je uctíván asi 4000let a tak bych mohl pokračovat. Bůh je lidský konstrukt a jako takový podléhá lidskému jednání a rozhodování. Existuje, když je potřebný, když je navíc vlastně neexistuje.
Faktem je, že přicházíme bránou života, porodem. Odcházíme dožitím, jako bezdušová pneumatika.
Nikdy se nikde po smrti nesejdeme. Lidský život je vklad, jak s ním naložíme je na každém z nás.
Já se s několika lidmi po jejich smrti zvláštním způsobem setkala.
matka
To jsou spíš vzpomínky, které se nám zapletou do snů. Kolikrát řešíme i to, co jsme nebyli schopni vyřešit za života určitých lidí. V takovém polospánku někdy mluvíme s těm, které bychom chtěli podvědomě vidět.
Dobrou noc, nemohu jaksi usnout, tak procházím emaily. Hodně se jich opakuje, tak mažu...
Každý věří tomu, čemu chce věřit a jaké vyznává hodnoty. Nejhorší jsou ti fanatici "ve jménu Boha" od křižáckých válek až po dnešek.
Syn říkává: "Člověk je jako počítač. Je v zásuvce napájen, jede, odpojíš ho a není."
Dobré ráno, dnes klidné a je nad nulou. Sice zataženo a žene se sem dešťová přeháňka, dnes mě venek přivítal příjemně. I slepičky vyletěly jako divé, cítily venku teplo a to je po tolika studených ránech fajn i pro ně.
Četla jsem si hodně komentářů za včerejšek, s tématem existence Boha. Toto téma jde určitě mimo mne, to nevyřeším, takže jen občas sleduji podobnou diskusi. Je jasné, že je to konstrukt lidský, aby.... nechci se k tomu vyslovit ani tady.
S moudrem syna Mirijam je to evidentně pravda a všichni uživatelé počítačů to ví: když zmizí energie, tak zmizí i člověk a v prach se obrátí mnoha způsoby. Jen je důležité, aby si přidělený život užil :-)))
Přeji všem krásnou teplou vlahou neděli, to jsme zde už dlouho neměli ;-)))
Pro Miriam - 11.02.23 22:02
Pokud v Boha věříme teď a tady, pak víme, že My jsme přišli/vzešli z těla muže a ženy z jeho spojení, nyní v těchto stoletích, ale kam? se dostaneme po smrti? No nikam, ani do nebe ani do pekla, i když do pekla si mnozí přejí dostat už jen z důvodu, že je tam teploučko a sranda, v nebi prý je zima a nuda! :-)
Zdeňka-Anna
Homo sapiens by chtěl mít na zemi nebe, ale dělá z ní peklo.
--------------------
Pro odlehčení:
Pan Mayer umřel a šel rovnou k bráně nebeské.
Zpátky, řekli mu, máme tady o vás zápisy, že jste hrál karty a fixloval.
Začal pan Mayer smlouvat s Pánem Bohem, aby ho tam přece pustil. Ale odpověď byla pořád stejná:
Nemožno, v nebi nechci mít falešné hráče.
Když je to tak, ať tedy rozhodně náhoda ve správné hře. Zahrajeme si partičku a když vyhraju, zůstanu v nebi, když prohraju, půjdu do pekla.
Pán Bůh se usmál a svolil. Archanděl Gabriel přinesl karty. Bůh Otec měl rozdávat. Vtom ho pan Mayer zastaví a povídá:
Ale to bych si vyprosil: žádné zázraky.
Klidnou neděli všem.
To nebylo ve spánku, ani ve snech, ani žádná stará vzpomínka, vždy to znamenalo něco nového a pro mne nečekanou úlevu....
matka
Proběhla i konzultace se dvěma doktory. Je to styl myšlení a cítění, tak jsem se přestala obávat.
matka
Pro Anonymní 12.02.23 8:34
Kam se dostaneme po smrti? To nikdo neví. Mne do nebe nevezmou, na to mám příliš hříchů, do pekla se mi nechce. Tam jsou dušičky pod pokličkama, čerti, kteří přikládají pod kotel a oheň a já se ohně bojím.
V nebi je rajská zahrada, jen se tam zpívá a oslavuje Bůh, v pekle je teploučko a oheň a oheň pálí.
Žijeme teď a tady. To my si vytváříme nebe nebo peklo, pykáme za svoje hříchy, řešíme problémy dle svého nejlepšího svědomí, radujeme se nebo smutníme, ve společnosti je nám lépe než když jsme sami. Někdo se opírá o Boha, protože na rozdíl od člověka ten ho nikdy nezklame.
Vždycky jsem si myslela a myslím stále, že lidé, kteří odejdou do kláštera, se museli hrozně zklamat v normálním životě.
Krásný den přeji všem :)
Hlásím, že žiji, a přežila jsem v pohodě i druhou volbu EU šaška do vedení státu. Druhé kolo a účast ve volební komisi mi zhatil Covid, kterého jsem si donesla z rehabek. Tentokrát mě to skříplo řádně, teploměr nestíhal, zhubla jsem dalších 6 kilo - jediná pozitivní věc na té kovidovské svini, a přes občasné výhrady k mému muži jsem se opět přesvědčila, že jsem okroužkovanou spolubojovnicí toho nejlepšího chlapa v MS kraji, ne-li na celém světě. Péče mého muže byla až dojemná, zdůvodnil to časem sice tím, že kdo by - kurva - vařil, pral a štval ho, ale i tak. Jo, a připomínám, to jsem si ho vůbec nechtěla vzít a donutila mě k tomu až maminka - tedy tchýně. A opět zasáhl můj plicní lékař, za což jsem mu po uzdravení napekla celý plech koláčků (povidlových, makových, tvarohových a ořechových), což přijal rád se slinou u pusy :) Manžel mu volal, že je se mnou zle, popsal co a jak, za dvě minuty cinkl telefon s SMS na Paxlovid, dcerka mi ho hned vybrala z lékárny, kde jí lékárnice nezapomněla připomenout, že tahle krabička stojí od 21 tisíc do 26 tisíc, a že ho obvykle nemají, a že má vlastně štěstí, že mají jediné balení, jinak by musela až do Ostravy. Večer se za mnou doktor stavil, usoudil že je to na ventilaci a šup do špitálu - to určitě! Ani za boha, nikam nepůjdu. Donesl mi ještě nějaké forte vitamíny a jel. A fakt síla! Paxlovid se bral 5 dní 3 prášky ráno, 3 večer, hodně tekutin a fakt, 4 den už jsem si mohla sama zajít na WC, aniž bych s sebou sekla. Za 10 dní jsem byla v pohodě.
Mirjam, tedy to mě dostalo, kam po smrti... Tož já mám ráda teplo, tak asi do pekla, pomohla bych topit pod kotlem topit těm sviním, co si to zaslouží.
nar.soc.
Dobré odpoledne.
Povedlo se mi předhodit výživné téma, mnozí se připojili a pozapomněli nadávat na poměry. Už to je pozitivní výsledek. Škoda, že v naší krajině "působí" jen jeden Bůh, téma se brzy vyčerpá.
Pro paní Pavlínu.
Hlavně, že Vám posílil životní optimismus, což Vám i já přeji v míře nejvyšší.
Zdravím návštěvníky kavárny, láznění pokračuje láznění . Pobavilo mě sdělení kam po smrti,nechtěla jsem to psát, ale před operací jsem říkala manželovi kdyby něco tak žádný proslov spálit rozprášit na Lysé hoře a zbytek na rozptylové loučce písničku zahrát raketou na Mars a hotovo. Mohu zde napsat že jsme se tomu od plic zasmáli, raketou na Mars však platí.
Dnes máme volno od procedur a tak jenom chladil a polohu nohu .
Vypadává na internet a psaní komentářů na mobilu děs a hrůza samé překlepy a tak jenom čtu a občas komentují.Zravím Pavlinku a přeji brzké zotavení🍀
Takže z kraje letoška doma samá pozitiva. Vnoučkovi se po operaci očí daří dobře, má přislíbeno i občasné používání očních čoček, na což se moc těší, dostal se do sboru Permoník, u nás velmi oblíbený, vnučka roste do krásy a mlátí s ní puberta, kovida jsem přestála, manžel hodný, děti zdravé a spokojené... Co víc si přát?!
Fukčárinko, pane Ivane, děkuji, také přeji vše dobré : )
Zdravím. Dědeček, ač pokřtěný, velký čtenář, odmítl faráře na pohřbu. Do kostela chodil jen případně někomu na svatbu či pohřeb. Jeho životní víra byla taková: Žádní Bohové nejsou, ale něco ve Vesmíru je, co všechno řídí.Ať tomu říkáme jakkoliv, ale ohlupování lidí přímo nesnášel. Zřejmě po celý život zažil chování lidí, kteří "věřili", ale dokázali ubližovat. Mám také takovou myšlenku, že jsou lidé dobří, zlí a "ovlivnění". To jsou životní zkušenosti, hodně důležité- netrap se tím, co neovlivníš, nezáviď, neodsuzuj předem...
A přej každému lepší život, obstojné zdraví.
Míra
Zdravím paní Ružu a podepisuji rád její poslední dva příspěvky.
Do kostela nechodím, učím se vyhýbat lidskému zlu, nenávisti,... to je pak také úleva, když pochopím demagogii, snahu ovládat,..... že ten, kdo vykládá např. že třešně nemá pro zlé lidi,.... by se měl zamyslet sám nad sebou, proč to vlastně tak hlasitě vyřvává, aby to slyšeli všichni okolo ... holt kde je ta nedobrota a zlo,....
matka
Lydie
Přeji krásné odpoledne. Zdravím všechny v kavárně - zvlášť Pavlínku i Míru, kteří měli "dlouhou pauzu."
nar.soc.
Teď jsme přišli od dcery. Byla tam vnučka s pravnoučkem Pavlíkem. Sestavili mu zateplenou ohrádku na zemi a klučík měl výběh. Uvnitř drobné hračky (pro 7 měsíců). Klučík je živý až moc. Leze a proráží ohrádku, aby měl větší životní prostor. Dcera má malého knírače, ten přinesl svoji hračku a Pavlík ji hned přes ohrádku zajal a chtěl ji ochutnat. Vnučka zasáhla, prý to dělá doma pořád. Pravnuk nás potěšil. Má se čile k světu.
Pavlínce, Růžence, matce, Lydii, panu Ivanovi
Také se ráda ohřívám a dívám do ohně, i polénka přikládám, ale ne z pekelné perspektivy. A špekáčky a kamarádi táborových ohňů ...
Mamka mi říkala, že chce spálit a rozprášit. Prý stejně ze života nic neměla, tak takhle z ní aspoň nic nezůstane. A v jednom 10000 městečku máme dvojhrob, ale krátký. "A víte, jak je to protivné, když vám pořád někdo šlape na nohy?" prohlašovala. Nechala jsem ji spálit, ale urnu mám na hrobě. Neměla jsem to srdce ji rozptýlit, i když poslední přání se má plnit. V mém srdci, dokud budu živa a při smyslech zůstane navěky.
A už jen pozitivní myšlení jako má Pavlínka, pan Ivan, Růženka, Lýdie a další. S tím se překoná ledaco.
ad. Mirijam 02.23 18:23
Ach, ty naše mamky.
Vždyť ta Vaše měla ze života Vás. Snad si to uvědomila s posledním výdechem.
Ta moje se "vrátila", i když její mozek již byl podle doktorů mrtvý a bylo to setkání, kdy - no už věděla, že mi ublížila a dala to najevo tak, že jsem pochopila, že už je vše v pořádku a přestalo mne to tížit. Já skutečně nebyla svině, jak mi kdysi vyčetla. A já ji "propustila" s tím, že už svůj život zvládnu a nemusí se o mne bát a může odejít, pokud chce. Do rána pak její tělo přestalo dýchat, srdce bít,...
Kdysi jsem byla na rozptylu ostatků jednoho člověka a bylo to pro mne úžasné, uklidňující.
Lydie
Tak koukám, jaké rozvíjíte téma..... z druhé strany slyším z televize reportáž z Turecka, jak tam pohřbívají do hromadných hrobů.....ach jo....tak nevím, jdu si nalít něco dobrého do skleničky - to je asi nejlepší řešení.
Dobré ráno všem, kteří se se životem vyrovnali a snad ještě pochopí, že všichni máme jen ten dnešní čas a je škoda si ho kazit špatnými pocity. Taky mi dlouho trvalo, než mě okolí přesvědčilo, že je potřeba přilnout k lidem a odmítat špatné pocity. K tomu mě vychovávají i diskuse a zkušenosti i z Kavárničky. Za to velký dík všem, kdo dají své pocity a zkušenosti takto ve známost, aby se druzí "srovnali" nebo potěšili :-))
U nás je konečně od rána ovlaženo, trošku cítím vlhkost ve vzduchu, ale příjemnou, žádný liják. Včera jsem dokonce otevřela zazipovaný fóliovník slepicím, aby si vyzobaly zelený porost uvnitř. Taky jsem se při otvírání mírně šokla, když při otvírání vchodu najednou zevnitř bylo slyšet i cítit dost velké rány na vnitřek uzávěru. A ona tam byla pěkně v teple uložená sousedova kočka! To byl fofr, když se nakonec mohla dostat ven. Ona tam prolezla pod zazipovaným vchodem a vylekala se, když jsem začala zip rozepínat. Já jsem ji tam sama nezavřela, vsákla se tam a líbilo se jí, že tam může v suchu a teple a v klidu zahrabávat své exkrouše a vyhřívat se. Je tam po ní několik docela hlubokých důlků. Ta si umí poradit, ale já jsem se jejího náhlého úprku docela vylekala, nečekala jsem tak prudkou reakci.
Přeji vám, aby před vámi z pohody nikdo rychle neutíkal ;-)))
nar.soc.
Dobrý den.
Pro 12.02.23 23:11
Ta katastrofa nepřetržitě pokračuje. Sutiny by se měly odborně odstraňovat a oběti pod nimi rovněž odborně identifikovat (pokud to vůbec lze) a pietně pohřbívat. Ssuť by bylo možno recyklovat tříděním a drcením na opětné zpracování na místě na novou výstavbu. Je jistě dost nepřijatelné co teď řeknu! Mnoho obětí má i ten výsledek, že ubude potřebných a nově postavené objekty by měly být nižší a pevnější. To by měla být skutečná solidarita státu i EU. Asi by to chtělo nové vedení Turecka a přitroublého "sultána" kopnout do řiti. Nová etapa v EU by měla mít podobu solidární daně po několik příštích let (třeba 10kč na obyvatele ročně) jako zdroj pro Turecko.
nar.soc.
Už jsem do zdejší "sleziny" přispěl ledasčím. Mohu ještě dodat, jsem zde už dost dlouho (skoro 10let přes statistické stáří u mužů). Nelíbí se mi všeobecné skuhrání na poměry a většinou i jiné obtíže. V životě jsem vše přežil s vědomím, že jde o dobu přechodnou (různě dlouhou) a pokud ji nemohu změnit, mohu se vždy pokusit ji, co nejlíp přežít. Využít možnosti, které se vždy naskytnou (jenom je rozpoznat včas). Být svůj ale i lidem prospěšný, pracovat především pro sebe a svoji rodinu, abych mohl ze stabilizované pozice případně pomoci i jiným potřebným. Je to v podstatě jednoduché při stálém vnímání, že nic není dané trvale a co je dobré může se zlepšit (málokdy), ale i zhoršit (většinou). Lidský život je zde k tomu, aby se potýkal s těžkostmi ve snaze zlepšit si životní úděl. Jde v podstatě o malý, ale trvalý optimismus. Přeji ho všem.
Zdravím vespolek. Je tady témat různých víc a to je dobře. Kitty, vidíš a kočka slepicím neublížila, že? Kočky vyzařují teplo, cítím to, když mi Muf lehne na nohy i přes deku.
K tomu tém atu stavět obydlí : mělo by se přihlížet k místu, kde bývají nějaké katastrofy- povodně, zemětřesení a podle toho stavět obydlí. Přiznávám, že nemám ráda mrakodrapy. Takový pocit, že to spíš spadne než nižší dům mám pokaždé, když je vidím.
Dnes bylo po ránu lehce napršeno, teplota +6°C, vyrazila jsem na kontrolu k lékařce. Pěkně se to hojí. Potěšila mne, že mohu cvičit doma, ale florbal a tenis měsíc ještě ne. Hlavně dávat pozor, abych neutrpěla úraz oka. Takže pracovní pauzu nechám do vyčerpání antibiotik a pak hurá do práce za svěřenci. Již teď se mně po nich stýská. Dělám jenom na 4 hodiny (někdy 8), aby se mi nezkrátily žíly a navíc práce s dětmi mě baví.
Přírodní katastrofy jsou a budou. Pro postiženou oblast je to vždycky neštěstí.
Lydie
Přeji krásný den.
Tady je mlhavo a celkem nepříjemně.
Přírodní katastrofy jsou zlé. Lidé jsou nepoučitelní. Tady byly v r.97 povodně - tam, kde bylo spousta vody, si lidé staví domy. Sice jsou udělané nad městem nějaké poldry ap.- stejně bych tomu moc nevěřila.
V tom Turecku na stavbu domů používali mořský písek - to už ani nekomentuji.
Ještě se vracím k dotazu Ruženky, jestli kočka ve fóliovníku slepicím neublížila. Ne, kočka tam byla dokud jsem ho neotevírala. Snažila se rychle dostat ven a tak byly ty nárazy zevnitř. Slepice se tam dostaly až když jsem fóliovník otevřela a nechala je zobat zelený obsah (a samozřejmě se v suchém a drobivém spodku pelešit). Zůstalo to tam jako po dělostřelecké palbě - moc si toho zeleného nevšímaly.
Osádka tohoto domu se zná a když se chováme klidně (včetně Terezky), tak se jen pozorně vyhnou a nedochází k útokům. Dřív byli kohouti, kteří napadali lidi, protože jsme na ně byli moc rychlí. Takoví šli po prvních útocích do hrnce. Poslední dva kohouti jsou klidní, což je fajn. Však už tak nelítám jako jsem lítávala ;-)))
nar.soc.
Pro 12.02.23 11:00
Že Vás nevezmou do nebe? Hoďte na to bobek, co tam? Trčet v haptáku v nebeském pěveckém souboru "spasených duší", čučet na dirigenta a jódlovat Hosanáááááááááááá na výsostech Bohůůůůůůůůůůůůůůů, celý boží den (kdovíjak je dlouhý) bez jídla a pití = tělesných potřeb prý nemajíce, jak řekl herec Smolík v Městečku na dlani. Druhý den zase to samé bez konce!!! To nebe vymysleli flanďáci blbě. Kdysi to možná táhlo, ale dnes v době plynofikace, elektrizace, televizí, mobilů, PC, aut, automatických věcí a od toho odvozené prokrastinace, je to staré nebe vyložená zpozdilost!
Proto přirovnávám lidský konec k ojeté bezdušové pneumatice (svoje si projela) a šmytec!
nar.soc.
13.02.23 13:04 - pokračování.
Končící lidé mají různé otázky. Můj děda s rakovinovými nádory v břiše, požádal otce! Zajdi za flanďákem, protože jakpak dyby. Bydleli v obytné kuchyni kvůli zimnímu topení. Babička dala na stůl parádní ubrus (bylo to o Vánocích 1955) a skleněnou vázu. Do vázy musil otec sehnat obilní klásky. To jsme ještě měli stodolu s patry. Se sakrováním vylezl otec na patra s baterkou a našel tam ztracené klásky žita i ječmene. Babička z nich svázala kytičku na namáčení do svěcené vody, pro potřebu faráře. Přišel kostelník s farářem a také s konvičkou, v ní svěc. vodu nalil do vázy. Farář vyhodil všechny z kuchyně a přistoupil k ležícímu dědovi. Tak pane, kdy jste byl naposledy u sv. zpovědi? Děda na to, nechte těch blbostí a řekněte, zda něco po smrti je nebo co na mne čeká? Farář stál jako zaražený hřebík, proč jste mne volal, když pochybujete o víře? Protože chci mít jistotu. Přispívali jsme na kostel, vy jste studovaný, tak se opět ptám, co můžu čekat? Mám k vám plnou důvěru, vás komunisti okradli a mne taky (o pozemky) tak jsme na tom stejně a sednite si tady ke mě na židli ať nemusím hlasitě. Jak později děda sdělil otcovi nadávali na tehdejší režim společně, ale v posmrtném životě nepokročili nikam. Děda to zhodnotil, garář ví hovno o posmrtné budoucnosti stejně jako my. Babička měla naproti tomu radost, že děda dostal poslední pomazání. Klásky ve váze zbyly suché. Zkrátka šibeniční humor a tak by to mělo být vždycky.
Pro nar.soc. 13.02.23 13:04
Moc hezky napsáno. Ale co když i do nebe dorazil pokrok? Za bránou mne hodí do servisu, sem tam vyhodí nebo nahradí nějakou součástku, možná budou muset začít od začátku. Pak mne z nebe vykopnou se slovy oprav tam na zemi, co jsi zbabrala; jó, milá, zlatá, to je karma. A já budu muset hledat vhodná těla, abych se znovu narodila. 🙂 To je život. 😀
Pro Lydii
V r. 1997 to snad byly první povodně, co pamatuji. Nejvíce postižené byly tenkrát Troubky, byly i oběti na životech. Zajímavé, vždycky se říkávalo, to je stoletá voda, taková katastrofa tedy přijde jednou za 100 let. A teď mi připadá, že skoro každým rokem jsou u nás v ČR povodně. Přestože vznikly integrované záchranné systémy a provedla se protipovodňová opatření, dům na rovině blízko vody ve stejné lokalitě bych nestavěla.
nar.soc.
Pro 13.02.23 13:37
Být Váma nevěřil bych na nebe. Můj táta a že jsme neměli moc láskyplné vztahy (byl jsem nemanželský 3,5 roku). Válka a kriminál za Protektorátu mého otce donutily k sňatku. Já byl ta hlavní příčina, byl jsem nejstarší a na výstrahu dalším třem děckám jsem byl celkem pravidelně a pádně bit.
Otec se vyjadřoval o víře přímočaře. S farařem byli jaksi propojeni (přes vinohrad a víno), ale nedarovali si nic. Otec, "faráře a komouše z jara do pytle a hodit do velké vody". Komouše řekl farář bych chápal, ale proč faráře? Proč? Komouši rozdávají z toho co předtím ukradli a faráři zase z toho, co nikdo nikdy neviděl.
Táta byl tvrdá povaha, co řekl to platilo a vždy vše (co si pamatuji) splnil. Před odchodem do nemocnice v 90,5 letech ještě prohlásil. Kdybych se nevrátil živý, tak si pamatujte, že ten posmrtný život omrknu a dám Vám vědět. Zemřel sice doma 13.12.1996, kdyby se dožil 17.1.1997 měl nárok na odškodnění za kriminál od Českoněmeckého fondu ve výši 5000 DM. Dodnes se ze "záhrobí" nijak neprojevil a vzhledem k ohlášenému ohledání, trvám na tom, že po smrti nic neexistuje.
Z komentářů vidím, že datum 12. prosince bylo smolné (i) po všechny časy. Můj Josef taky umřel 12. prosince a jistě nebyl jediný. Pán zemřelý 13. prosince v 90,5 letech a další, kteří sešli ze života kolem těch datumů, bylo v době Covidu dost. Datum za to ale nemůže :-)
nar.soc.
Pro 13.02.23 16:48
Bohužel můj otec to zapíchl 1996, to ještě žádný Covid nebyl. Jeho problém byla šourková kýla, kdy mu tekutina z břišní dutiny pronikala do šourku a natahovala jej zátěží až ke kolenům. Doktorka mu měsíčně čím dál víc tekutiny vytahovala stříkačkou. Nakonec šel v 90,5 roce na operaci do nemocnice. Prý je to jednoduchá operace, umrtvení do pateře a sešití trhliny v pobřišnici (nebo tak nějak). Problém nastal s anestezií, už se z ní dostatečně neprobral. Před Vánocema lifrovali pacienty domů u otce využili jeho zmatenosti k podpisu reverzu. Přivezen domů nikoho nepoznával a měl agresivní hádavou náledu. Na matku "co tady chceš babo, seber se a táhni odsud". Na mne "co je to za lumpa, pozvalas ho aby mne vyhodil"? Prý táto seš doma, "tak mi dejte trošku vína"! Ztratil chuť, "co je to za břečku", to mne chcete otrávit! Panák slivovice uvítal, "co je to za vitriol, dite s tím do řiti". Zemřel doma po týdnu, ale paměť už nenabyl. Smutné, ale i to jsou životní projevy.
Mrkl jsem na měsíční předpověď. Na mrazy to už nevypadá, takže je předjaří, bez větších srážek. Snad bude pod mrakem, aby ta troška vláhy hned nevyschla.
Vidím, pane Ivane, že jste také neměl na růžích ustláno. Takže víte, co to je smíření, odpuštění. Co říká člověk v důsledku nemoci, to si člověk nesmí brát k srdci. Někdy konce bývají smutné. Ne každému je dopřáno, aby odešel v klidu ve spánku.
Půda podle zpráv již rozmrzá. Neteř mi poslala foto kytiček, které jí rozkvetly na balkoně. Vše se chystá na jaro - i když jako každoročně ještě zamrzne. Vydrží letos meruňky?
nar.soc.
Pro 13.02.23 18:44
Dlouholetá zkušenost v naší oblasti je, že z pěti úrodných let meruněk, se povedou tři. Buď přijdou jarní mrazíky a je v podstatě sklizeno i když se už několikrát stalo, že s kopce mráz sjede, ale v zahradách v rovině, pokud nejsou blízko řeky vše zmrzne. V posledních letech přichází jarní přísušek a meruňky jsou jen obalené nakyslé pecky nebo někdy červencové deště vyvolají masivní hnilobu meruněk. To riziko pěstitele. Mám asi 150 vzrostlých stromů, jenže v opuštěném sadě po JZD. Roste tam plevel a křoviska, je to ráj pro zloděje. Ani ve třech se tam nevydáme. Nájezdu zlodějů (6 aut s vozíky a 12 maníků sbírají padanky na pálení) se nedá čelit na místě, takže to vynechávám (pronajal jsem úrodu a zmlátili tam nájemce, prý je to opuštěné a tudíž všech). Stále čekám na sloučení 11 malých parcelek v tom sadě, abych se toho ujal a zařídil obdělání. Řady jsou totiž napříč parcelkami a v řadě jsou stromy 5m od sebe, kdežto řady jsou 8m. Řad stromů napříč má nízko větve a traktorem projet nelze, jedině sloučení a projíždět řadami v původní trase.
Já moc ne smíření nevěřím. Co se stalo, stalo se, viník se většinou přetvařuje. Můj otec mne ucvrndnul a nakonec se kvůli tomu musil oženit (už jsem to zde uvedl). Jakási zášť, kvůli ztracené svobodě mu zůstala posilovaná mým dědou (kolik dostala ona, tolik dostaneš i ty, byla dědova mantra). O matce mluvil děda, jako dreckfingovi (otec to přeložil, jako hovnozáclona) a vyhazoval ji i s rodinou. Seber se ty dreckfingu i s tvýma pongrtama a tahni z mýho baráku.
Když jsem nějakou zasloužil, nechal otec ostatní 3 děcka hlasovat, kolik jich dostane, sestra prý 2, druhá sestra 5 a mladší bratr 10 ran prutem. Otec udělal průměr a 6 mi jich řádně přišil s výstrahou, dívejte se abyste nenahrabali stejně nebo víc (byla to dost tvrdá výchova). Protože si otce pamatuji až po svém čtvrtém roce, měl jsem od něj vždy odstup. Žádnému dítěti bych takové vztahy nepřál.
Pro nar. soc.
S meruňkami to tu máme podobně. Jarní mrazíky zmaří úrodu, nebo lístky zhnědnou a začnou se kroutit a meruňka nic nevynáší.
Zdá se, že vašemu otci byla taková výchova a chování vlastní. Já ještě 5 let po smrti jsem měla problém vyslovit slovo otec, ale když umíral, odpustila jsem mu. "Ejhle, vždyť je to taky člověk," znělo mi hlavou. Vnímala jsem, že prosí o odpuštění a nějak zvláštně jsem se cítila blaze, že mne poznal. Svoji manželku ne. A v okamžiku, kdy naznačoval, že chce cigaretu a žádnou nedostal, smířil se s tím, že je konec a rezignoval na život.
Zdravím vespolek. V tomto směru nejen dědeček se s námi rozloučil, dal mi dokonce pro naše syny (tehdy dva) zlatý řetízek k hodinkám kapesním. Babičku jsem viděla jako poslední z rodiny dva dny před její smrtí v nemocnici a omlouvala se mi, že nedocenila moje chování k ní. Slušné a upřímné, nesobecké. No, trochu pozdě v jejích 87 letech, ale neměla jsem k ní nikdy žádnou zášť, spíš lítost, že "nadržovala" bratrovi. Zřejmě jí nahrazoval zemřelého syna, ve mě viděla moji matku...co já vím.
holt někdo chlastá, nebo kouří,
jiný rovnou břinká.
Poučení?
Nebylo mou záležitostí, jak mí rodiče na tomto světě žili.
Není mou záležitostí, jak žijí jiní lidé.
Jak žiji já, je mou záležitostí.
Cizí zlo není zlem mým.
matka
Okomentovat