Lídiny zvláštní Vánoce.

Setkaly  se zcela náhodou na nádraží, v čekárně. Lída celá šťastná, že potkala někoho známého začala vyprávět, Květa jí zamyšleně naslouchala:  Chvílemi jí  hovor zněl jako šelest ptačích křídel a kdyby obě neseděly v chladné, poloprázdné čekárně na nádraží, asi by usnula. Lída byla její bývalá spolupracovnice. Neviděly se poměrně dlouho a tak si chtěly povyprávět, co se dělo v té době. Květa se nedostala zatím ke slovu. Lída drmolila, mluvila rychleji než obvykle, jakoby chtěla něco zamluvit.   "Muž mi před sedmi lety zemřel na infarkt a já jsem zůstala v třípokojovém bytě sama. Byl pro mne veliký a pořád jsem tam Zdeňka viděla. Mám dvě děti, jak si jistě pamatuješ. Dcera je starší, má dvě děti, syn má zatím jedno, ale chtěli by další. Bydlí ale dost daleko nejen ode mne, ale i od sebe. Mají byty tak akorát, ale stejně mi nabídli, abych u nich případně bydlela, budu-li chtít. U dcery jsem byla necelý měsíc, ale nedělalo to dobrotu. Mají sice dost velký byt, ale děti chtěly mít každý svůj pokojík, spát na gauči v obýváku se mi moc nechtělo. Navíc byl průchozí. Raději jsem se vrátila domů."

Jak víla Bubuška zastupovala Vojtíškovu maminku.- 11.

 

Celý den byl Vojtíšek s tatínkem sám. Docela se mu to líbilo. Byli spolu na výletě  u rybníka,kde se díval na kačenky a starým rohlíkem krmil ryby v sádkovém  rybníku. Zastavili  se u babičky. Tatínek počkal na Vojtíška v autě, protože ten chtěl babičku překvapit. Uvítala ho s radostí.

,,Vojtíšku, vždyť, ty máš dnes svátek! Všechny děti jej mají. Škoda, že musí maminka být v práci, viď?" 

,,Babi, tak proč jsi ke mně nepřišla ty? Maminka odešla do práce a my jsme byli s tátou sami."

,,Volala jsem a tatínek říkal, že pojedete na výlet. Domluvili jsme se, že se tady zastavíte a dáreček ti dám."

Jak Bubuška pomáhala Vojtíškovi a Týně péci cukroví.-10-

Blížily se Vánoce a tak se maminka Týna rozhodla, že napeče něco málo cukroví. Malý synáček Vojtíšek je totiž takový všudybýlek a ona může některé věci dělat, jen když pěkně spinká, nebo je tatínek doma a zabaví ho.. Řekla si, že zadělá těsto na perníčky, aby po upečení hezky změkly. Měla recept na takové moc dobré, slaďounké a to zahrálo velkou roli v dalším dění.

 

Vypracovala těsto a nechala ho ležet přikryté látkovým ubrouskem na prkénku na stole. Řekla si, že pověsí pár kousků prádla, které byly ještě v pračce. Však Vojtík spí, možná se mu zdá o skřítkovi,kterého má rád , tak se nemůže nic stát. Jenže se nedaleko potulovala víla Bubuška, která si všimla, že se Vojtíšek nějak vrtí. Probudil se a chtěl začít volat na maminku. 

Víla Bubuška se honem proměnila v Týnu a s Vojtíškem se potichounku bavila. Povídala mu, že má zadělané těsto na perníčky, budou dobré, slaďounké, tak by měl být hodný, jinak by žádný perníček ani neviděl, natož dostal ke spapání. Vojta jen řekl:

Kavárnička U Ruži na prosinec 2020.

Poslední měsíc roku , kdy otevírám naši povídací kavárničku. Někde jsem již měla počet celkový, ale prostě -  je to 12 let, co existuje, ať na dřívějších provozovatelích nebo na 3. nejnovějším.

Hlavní je alespoň virtuálně se scházet, nerezignovat. Tak vítejte a bavte se podle svého.   Přeji všem co nejlepší prožití nejen Vánoc, celého měsíce i obstojné zdraví v dalším roce 2021.

                                             

    

František Hrubín - Na ledě.

Dobře dětem o vánocích na rybnících, na potocích,

zima jim dá pod nohy kousek zmrzlé oblohy.

Pro ně zmrzlo modré nebe, co na tom, že trochu zebe,

honí se tam vesele malí zkřehlí andělé.

♥♥♥

Písnička se zpívá, pohádka se povídá

a kdo se rád dívá, hezké věci uhlídá.

☺☺☺

ARTE - Zugvogel Storch Čápi a jejich cesta do Afriky- německý komentář

Byl jednou jeden Matěj - 6.

 Katka se snažila setkávat s Matějem co nejčastěji i mimo  jeho domov, ale byla zaměstnaná v kanceláři Státního statku a tak jen někdy odpoledne se setkali na nedaleké louce, kam občas  chodil Matěj pomáhat pást dobytek z vesnice. Soukromníkům, kteří mu za to platili. Prodával nejen vlnu z ovcí, ale  i mléko od krávy i ovcí na výrobu sýrů. Kůže z ovcí, které nebyly určené  na chov  byly také zdrojem příjmů.  

"Matěji, kdy začneš něco dělat s domkem? Neměl bys už zajistit přípojku na vodovod od obce? Bude studna stačit na zásobování vodou, až si zařídíš koupelnu, splachovací záchod? Také přípojka na odpad se bude dělat u vašich sousedů, bylo by dobré se přidat.  Nechci vám do toho mluvit, já jen, že se o tom debatovalo u nás v práci a teta také říkala,  že o tom uvažuje."

Byl jednou jeden Matěj -5.

 Matěj se s Katkou scházel, ale bylo to většinou ve dnech,  kdy přišla na návštěvu ke své tetě. Ta bydlela nedaleko a tak obvykle věděla, jestli je Matěj doma. V pasení ovcí se občas střídal s dalším ovčákem .  Potřeboval udělat práci  doma, chtěl šetřit maminku. Nestěžovala si, ale on si všiml, že bývá  unavená. V té době také poskytli po domluvě se starším bratrem kus  zahrady  synovci, který si chtěl  postavit rodinný dům. Bydlel u rodičů i se ženou a třemi dětmi a na jedné straně obce byla vytyčena stavební místa pro zájemce.

Pěkné bydlení tam mělo být, ale spojení s vesnicí poněkud z ruky. Tím, že měli u Matěje  průchozí branku ze zahrady na místo, které se podařilo synovci získat, měl  usnadněnou cestu přes  Matějovu zahradu , přes dvůr přímo ke kostelu a na cestu do dědiny-jak říkali. Za to jim přislíbil synovec, že pomůže případně s úrodou ovoce, porytím zahrádky a pod. Matěj se na to moc nespoléhal, se stavbou bude prý mít  práce dost. Synovec  pracoval na tři směny v továrně, kam dojížděl a tak musel dělat ve svém volnu. Šlo to pomalu.  

Katka přišla podle domluvy na návštěvu k Matějovi.  Její teta vytáhla maminku Matěje na nějaké nákupy do  vesnice , domlouvala Kačce:

Měla by ses trochu víc snažit sblížit s Matějem. Jinak se nedovíš,  co plánuje Matěj v domku upravit, přikoupit. Taky bys  měla nenápadně zjistit, jestli už mají s maminkou domluveno, že domek i zahrada zůstane jemu nebo se má ještě dělit s bratry."

"To víš, že by mě to zajímalo. Do starého domu   se stěhovat nechci, ale dlouho to táhnout by nebylo dobré. On nevypadá zle a je takový klidný, co vím. Jen jestli nebude lakomý, povídá se po vsi, že by si nechal pro korunu koleno vrtat. Uvidím, co z něj vytáhnu."